Jakub Béreš | Články / Reporty | 11.11.2015
Předskupinou byla dnes v Berlíně usazená parta s českou historií Deaths. Bohužel hráli pouze pětadvacet minut, v rámci kterých nepřišla řada na nový track Saviour. Nulová komunikace s publikem k jejich image patří, proto nezaměňovat s arogancí. Ono vůbec o nich těžko dohledáte pořádné informace, přesto pronikli do NME. Škoda, že se na podiu v MeetFactory museli uskromnit, protože většinu plochy zabírala aparatura Rhye, takže scházel dekorativní krystal. Deaths žijí v tajuplném stínu, ve kterém mísí dream pop s elektronickými beaty. Až z něj jednoho dne vyjde deska, budou se dít velké věci.
Intimní milostné R&B v podání Rhye je jedinečné a spočívá v jeho kombinaci s minimalistickými elektronickými linkami a soulovým cítěním. Naživo skupina přidává smyčcové duo, baskytaru a bicí, každý nástroj má jasnou funkci a dohromady vzniká libozvučná syntéza zvuků. Doprovodná kapela válcuje vůdčí duo formace, které tvoří Kanaďan Mike Milosh a Dán Robin Hannibal, a živě dostávají písně zcela nový rozměr. Většina jich je prezentována v delších úpravách, ve kterých jednotlivé nástroje gradují a společně rezonují. Tu psychedelická baskytara, tam sólo cella. Gradace je střídána tichými vokály, které v sobě mají takovou sílu, že šeptem přehluší i hlasité muzikanty.
Na nahrávce Woman (2013) zní Rhye chladně až odtažitě. Na koncertu tomuto předešli setlistem, v jehož čele byla na poměry dua svižná skladba 3 Days, na ní postupně navazovala symbióza nástrojů a zpěvu. Příjemnou změnou byl nulový vizuální doprovod – nebyl zapotřebí, většina sálu měla stejně zavřené oči a prožívala koncert ve svém nitru. A když ke konci přišel singl Open, nevzbudil větší odezvu u publika než jiné kousky. Tak celistvý zážitek to byl. Závěru kralovala trefná It‘s Over z Miloshovi sólové desky (2006), samozřejmě v intimní úpravě.
Téměř devadesátiminutový koncert skončil stejně rychle, jako začal. Dav ještě několik minut volal o přídavek, což se v Meetu nestává zas tak často. Skupina se na pódium už nevrátila, ale alespoň se objevila pod ním na setkání s fanoušky. Byli skromní a nešlo s jistotou říct, kdo byl dojatější.
Rhye (us/ca) + Deaths (de)
8. 11. 2015 MeetFactory, Praha
foto © Kateřina Motýlová
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.