Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 08.09.2023
Babí léto vládne. Vždycky jsem měl tohle období rád, je dráždivé a pokoušivé, přelom se blíží a pracovat se nechce, zvlášť při pohledu z okna. Jenže musí, zejména když máme na říjnové číslo nějak nesmyslně o týden méně. Výroční, jasně. Jak jsem to zatraceně s tím harmonogramem před rokem myslel? Co už, jedeme dál. „Dej mi beat, dám ti song,“ říká Pavla ve Stopách a má (zase) pravdu.
Výstava Raši Todosijeviće v Domě U Kamenného zvonu je fascinující. Málokdy se vidí tak zvučná kombinace neodbytného tvůrčího puzení, kontinuálního zpochybňování a radikality. „Ani jeden den bez čárky,“ říká Todosijević názvem jednoho ze svých děl a myslí to kriticky, ve smyslu zbytné nadprodukce (produktu i ducha) a poklesu aury ve prospěch neustále vyžadované tvorby. Jenže zároveň o tom sám pochybuje, jako by ta zmiňovaná čárka pro něj znamenala určitou kotvu v realitě. Ne snad že bychom museli nutně každý den něco udělat, ale zároveň… proč si pak ten den pamatovat? Co kdybychom to zkusili jinak – ani jeden den bez vzpomínky!
Uplynulé dva týdny byly plné vzpomínání na poslední srpnový víkend v Chomutově. Možná jsme to i přeháněli. Jenže co taky jiného s tak opojnou euforií? Každý si chtěl přisadit, každý chtěl na veřejné fórum přinést vlastní obraz několika desítek společně prožitých hodin. „Sledoval jsem to na Instagramu a bylo to skoro, jak bych tam byl s vámi,“ psal mi hned v neděli kamarád s tím, že příště si to ujít nenechá. Hned několik dalších se v podobném duchu vyjádřilo v dalších dnech, tak jsem na vás všechny příště zvědavý. Věřím, že ostatní z týmu to měli podobně, Tomáš z Dokruhu vytáhl na Facebooku úplný doják předevčírem a rovnou slíbil, že už s tím končí. Já taky, ostatně je třeba se dívat dopředu a věnovat se i tomu, aby to příští rok bylo podobně povedené. Jakže to bylo s tou čárkou?
Možná právě tohle kolektorství je jakousi nevypsanou sociální sítí, která nás drží nad vodou. Ať už sbíráme čárky, vzpomínky nebo prostě chvilky pro sebe. Samozřejmě, že se často stane, že člověk pro „samá světla nevidí noc“ a pamatuje si často jen nepodstatné věci, ale… kdo tohle vlastně rozsoudí. „What’s the word I don’t care who’s up next, I feel like the first,“ říká Luci v novém singlu Martyr a já už asi podesáté opakuju: TOHLE JMÉNO SI PAMATUJTE. Nevím, co to je umění, a možná to neví ani Dragoljub Raša Todosijević, přesto (nebo právě proto) že si tuhle otázku pokládá už od poloviny sedmdesátých let. Ale vím, co si z dneška budu pamatovat. Jeho poťouchlé pomeranče. Zajděte si na ně.
Dneska v osm na Radiu 1 spolu s Luci, Tokyo Drift, Spellling, Sanam, Tomáš Palucha nebo The Dramatics. The Devil Is Dope.
Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.
tracklist:
Ana Frango Elétrico – Electric Fish
Lalalar – Avucunu Yalıyor
Khalab – Tunnel of Jealousy
Lash & Grey – Come And Get It
Kabeaushé – These Dishes ain‘T Gonna Do Themselves
Raw Poetic & Damu The Fudgemunk – Ease Side
Kofi Flexxx – Increase Awareness
Emil Amos – Realistic
Spellling – Haunted Water
MDMX & Tokyo Drift – Stopy
Kate NV – confessions at the dinner table
WaqWaq Kingdom – Buri Buri (feat. Catu Diosis)
Čavalenky – Andelé a démoni (prod. DJ Hallabeat)
Black Pumas – More than a Love Song
Sonic Youth – Eric's Trip (Live in Brooklyn, Ny)
ØXN – Love Henry
Sanam – Bell بل
Tomáš Palucha – Wilde Jagd
Bixiga 70 – Malungu, feat Simone Sou
Titanic – Hotel Elizabeth
Lewsberg – An Ear To The Chest
Marina Herlop – La Alhambra
Joseph Shabason – Jamie Thomas
Martyna Basta – Fragile
QOW – Kol Maghanni ft. Mariana Jouzova
Luci – Martyr
Jlin – Paradigm
The Birthday Party – Big-Jesus-Trash-Can
The Dramatics – The Devil Is Dope
Suicide – Dream Baby Dream (Long Version)
foto © Dragoljub Raša Todosijević, Was Ist Kunst, Marinela Koženj, 197
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.