Šejkr #95: Zatím dobrý...

Sváteční dny jsou nějaké rychlejší, nemůžu si pomoct. Zakázal jsem si počítač, tak trochu i telefon, a stejně to pořádně nepomáhá. Najednou zbývá z roku 2022 posledních pár hodin a na bilancování nebyl čas ani nálada. Taky komu by se do toho chtělo.

Míval jsem jednoho kamaráda, který na otázku „Jak se máš?“ odpovídal zásadně vždycky stejně: Zatím dobrý. Byla to taková jeho značka, heslo, které ho provázelo a hodilo se téměř na všechny situace. Zatím dobrý. Nikdo z nás nevěděl, odkud to pořekadlo vzal (zaznělo, myslím, v Sedmi statečných, ale to na něj úplně nevypadalo), a hlavně jsme nechápali, jak to myslí. Proč zatím, že? A co by se asi mělo stát, aby to přestalo být „dobrý“? Bylo na tom něco rozčilujícího, možná to zpochybnění, možná podmiňovací způsob. Leckdo si mohl myslet, že si z nás utahuje. A možná by se nepletl. Zatím dobrý. Nedávno jsem si na to úsloví vzpomněl a po mnoha letech zjistil, že se mi vlastně líbí. Snad jsem do něj dorostl.

Výroční playlist nabobtnal na více než čtyři hodiny, téměř šedesát položek. Blázinec. Trochu za to může Šejkr, pochopitelně, mám těch tracků v paměti ještě mnohem víc. Velkou roli sehrála nerozhodnost, která zřejmě patří k pokročilejšímu věku, nebo nevím. Přišlo mi, že dřív jsem si dokázal vybírat snáz. Rozhodovat se. Třeba je to jenom zdání. Takže jo, nakonec na ty bilance došlo, přes zmíněnou nechuť a snahu se tomu vyhnout. Ostatně okolí by ani nedopustilo, aby na ně nedošlo, bilancování prostě ke konci roku patří, a tak se od nás jistá resumé očekávají. K čemu jinému by byla všudypřítomná pohoda a klid, stejně jako romantická čokoláda, která se na nás hrne ze všech stran. Snažit se jí vyhnout je jako nabírat vodu vidlemi, činnost jistě záslužná a zřejmě i uklidňující, ale taky zbytečná. Tohle nemá být hejt na Vánoce a okolní dny, mám tenhle čas docela rád – i kdyby jen proto, že si můžu „beztrestně“ nevšímat mailu a vstávat, kdy chci. Spíš mi je nepříjemné, když mě okolí, společnost nebo všeobecná nálada k něčemu nutí. A tohle je ta situace.

Zatím dobrý. Asi to začnu používat, tradiční báječně už mi z pusy nejde tak jako dřív. V jednom z romantických vánočních škvárů padlo docela slušné moudro: hrdinka konstatuje, že přes všechny seance u terapeuta a řeči i vypité skleničky chardonnay s kámoškama nakonec přijde chvíle, kdy zůstaneme sami doma a začneme přemýšlet. Tak to je. Denis říká, že je tu mizérie, a rozhodně na tom něco bude, celý zakulacený letopočet 2022 můžeme směle označit právě tímhle slovem. Co taky s rokem, kdy začala válka, kdy se naše „malé“ dějiny začaly míchat s těmi „velkými“ v tak nebezpečném poměru, že by nás to nikdy ani nenapadlo. V rámci bilancí přemýšlím, co všechno se letos stalo, s kým jsem si psal moc a s kým málo, na co všechno jsem zapomněl. Bylo toho požehnaně. Jenže přesto všechno, nebo možná právě proto, si člověk nakonec sedne a musí říct: zatím dobrý. Hezký nový rok.

Dneska večer bilančně, i nevesele. Můj rok 2022 ve dvou hodinách spolu s Rocío Márquez, Fvck_Kvltem, Sault, Salto with Love, 52 Hertz Whale a dalšími. Dream Another.