loomerar | Články / Reporty | 02.12.2014
Set it Off? Let’s chill this fucker! V reakci na novou politiku Creepy Teepee vás informuji, co se skrývá pod pojmem Winter edition se značkou Creepy Teepee. Většina zúčastněných projektů nabídla vzpomínání na léto skrz mříže Abletonu. A další minulá léta a další roční období. Neon Indian v MeetFactory, který zněl jako Prince. XXYYXX pro sto lidí v Potrvá. Washed Out ve znělce seriálu Portlandia. Purity Ring v reklamě na sweat-e-shop www.very.co.uk. Po přeskočení reklamy následuje statický klip ODESZA s fotobankovou striptérkou v oparu, který rozhodně není #nofilter.
Hudební přehlídka na klíč s názvem Set It Off k nám dorazila chudší, než bylo původně oznámeno, např. footworker z internetového ghetta DJ Paypal uvízl někde v terminálu. Po demisi Podnik crew z Podniku se místo konání přesunulo do Kulturního centra VýLetná. Přes léto svépomocně uklizená a upravená prvorepubliková dřevostavba tenisového klubu od Bohumíra Kozáka (jeho domu na Václaváku se chopili lidé s úplně jinou karmou) s přilehlou normalizační „víceúčelovou“ halou byla po několika drumbácových akcích konečně naplněna ucelenějším programem. Pardon, přehlídkou. Přívětivý lineup putovní výstavy přišli odškrtávat rodinní voliči Prahy 7 Sobě, prvovoliči, kteří tu jindy jezdí na skejtu, i ti, jejichž volbou byla a budou trika prodávaná i ten večer na baru – old school 23 biohazard crew. Z diskuze o propustnosti Éteru i Josef Sedloň.
To samo o sobě zavání nečasovou elektronikou. Velkomdrink Blue Hawaii byl protřepán Alexem Cowanem, který vede label Arbutus. Kdo čekal showcase nejhřejivějších písniček (na Arbutus vydává s BRAIDS jeho spoluhráčka z Blue Hawaii, taky Sean Nicholas Savage nebo Doldrums), byl zklamán. Montrealský balič ukázal alternativní (bez Oasis a Dido) verzi soundtracku k Dolanově Mami! – kdyby si postavy z filmu na white trash třídu jen hrály. VýLetná, doposud zvyklá na beaty lámané přes miléniové koleno, dostala naloženo internacionalizované rytmy současné Afriky, 90’s gangsta rap i nejrůznější chicagské obkročáky. Ačkoli šlo o DJ set a nejsem zrovna follower Arcade Fire, v porovnání s Blue Hawaii DJ setem byl příspěvek Lindsay Lowend live jen co se týká mimického svalstva. Pod pódiem to ubíhalo stejně utěšeně jako na displeji, což ložnicový pouštěč kvitoval výrazy, jako by právě čerstvě odkliknul předplatné na Netflixu.
Cesta po srsti vrcholila selfmademanskou elektronickou dvojicí ODESZA, z nichž ten víc #nofilter na začátek setu překvapivě oznámil, že hrají „divnou“ hudbu. Pravda, akai kontroler pod jeho rukama je „divně“ sklopený dopředu, jako laptop, když vám Jančura nepřidělí dost prostoru. Jinak je vše, jak to známe z denního snění. Když zrovna není čím rozházet kostru tracku reprezentovanou svitem gombíků, je potřeba přiložit do přistaveného kotle či drumpadu, Slow Magic ví své. Chillwavové palivo/řezivo hoří a zase zhasíná s každým zpožděným kopákem. Beatová 808 pila by potřebovala víc „rozvést“, tedy ohnout od sebe, jako to v reálném čase předvedl brightonský beatmaker Ambassadeur. Jednomu Sad boyovi by se najednou zastesklo, že na pražském Set It Off nepřistál původně oznámený producent Yung Gud. Co zbylo? „Let’s get weird with us.“ Kdyby ODESZA infiltrovali Grammy, Rejžek by „weird“ blahosklonně přeložil jako „ulítlé. Venku zatím dohoříval oheň v barelech.
Zapovězené (zapomenuté?) slovo viselo v chladném vzduchu. Zaklínadlo „Chillwave“ nepřímo verbálně připomenul jen frontman seattleských Craft Spells svým nevtíravým, neadresným doporučením: „Let’s chill this fucker.“
Set it Off
27. 11. 2014, Kulturní centrum VýLetná, Praha
foto © Kristyna Sehrezada
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.