Články / Reporty

Strunový rozprávkar (Gustavo Santaolalla)

Strunový rozprávkar (Gustavo Santaolalla)

Veronika Vagačová | Články / Reporty | 11.10.2024

Praha zažila výnimočný koncert argentínskeho skladateľa a multiinštrumentalistu v rámci medzinárodnej prehliadky Mladí ladí jazz. Išlo o jeden zo siedmich koncertov v Európe, keď 73-ročný Gustavo Santaolalla sa predstavil v Obecnom dome. Na festivale sa objavili aj belgickí Echt, Colin Stetson z Ameriky o pár dní vystúpi v Kostele Nejsvětějšího Srdce Páně, no meno Santaolalla vyniká.

Santaolalla sa preslávil najmä vďaka filmovej hudbe, za ktorú dostal aj dva Oskary (Skrotená hora a Babel), Zlatý glóbus, skomponoval hudbu aj k videohre Last of Us (2013), z ktorej bol nedávno vytvorený rovnomenný seriál. Santaolalla hraje už od piatich rokov, ako mladý bol v rockovej kapele Arco Iris, kde kombinoval klasický rock s regionálnymi nástrojmi. Kvôli politickej situácií musel odísť na pár rokov do Ameriky, no po návrate sa vybral na turné naprieč celou Argentínou aj s nástrojom ronroco. Práve tento, pôvodom bolívijský strunový nástroj dal názov aj prelomovému albumu Ronroco (1998), ktorým Santaolalla nielen že prerazil v audiovizuálnom priemysle, ale najmä sprístupnil širšiemu publiku kúsok argentínskeho folku.

Ešte pred začiatkom koncertu vystúpil s krátkym príhovorom člen produkčného tímu so slovami, že koncert bude jedna veľká meditácia, tak si užívajte s kľudom. A hneď pri prvých tónoch piesne Way Up bolo cítiť, že zážitok bude výnimočný. Santaolalla rozzvučal sieň jednoduchým zvukom ronroca, ktorý postupne hladko gradoval, a pridávali sa k nemu aj ostatní členovia kapely: brat Javier Casalla, Juan Luqui, Barbarita Palacios a Nicolas Rainone. Svoj srdcový nástroj naplno demonštroval v jeho rytmických, harmonických aj melodických kapacitách, kompozície inšpirovali bohaté skúsenosti a chytľavý utopický optimizmus. Hudba mala značne evokatívny charakter, tanečné a dynamickejšie časti pripomínali scenérie z latinskoamerickej dedinky a pobehujúce deti po uliciach, iné časti dialógy, až bolo cítiť intenzitu jednotlivých replík, odpovedí.

Santaollala v jednom momente krátko opísal vesmír, kde prevláda láska a mier. Nasledoval krásne vybudovaný kúsok s roztriešteným začiatkom a napätými momentmi, a prelial sa do pokojného a harmonického pokračovania s tanečnými sekvenciami, pri ktorých bolo divné sedieť. Počas hrania medzi sebou muzikanti komunikovali pohľadmi, zabávali sa. Nechýbalo ani medley zo spomínanej videohry, ktorá dostala Santaolallu pre mnohých poslucháčov do povedomia.

Pražský koncert tak vo výsledku predstavil krásne osobnosť Gustava Santaolally. Smetanova sieň bola svedkom hĺbavej hudobnej brilancie s argentínskou príchuťou, ktorá sa len tak nevidí, skladby mali kvalitu, ktorá v každom evokovala niečo im vlastné, menila zvuk na obraz. Ako v rozprávke.

Info

Mladí ladí jazz: Gustavo Santaolalla (ar)
7. 10. 2024 Obecní dům, Praha

foto © Mariano Gerbino

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace