Michaela Šedinová | Články / Reporty | 16.06.2023
Elektronické trio Son Lux se ani ne po roce vrátilo do Česka – loni v létě vystupovali na festivalu Pop Messe. Mezitím byli nominovaní na Academy Awards za hudbu k úspěšnému filmu Všechno, všude, najednou. Při práci na něm dokončovali rozsáhlý projekt Tomorrows, který se skládá ze tří desek. Většina písní, které zahráli na koncertě v Roxy, vychází právě z nich.
Skladba Unbind dokonce oba projekty propojuje: „Do filmu se nedostala, ale byla výchozím bodem pro jeden z hlavních motivů,“ uvedl ji Ryan Lott, zakladatel a zpěvák Son Lux. Nakonec otevírá, rozbaluje desku Tomorrows III. Kromě toho kapela během koncertu příliš nemluvila, plynule přecházela od jedné písně ke druhé, propojovala je dlouhými instrumentálními částmi. Což zejména v rámci Tomorrows dává smysl vzhledem k tomu, že na sebe jednotlivé části odkazují a sdílejí motivy. Je skoro škoda, že po Plans We Made nezazněla Plans We Make.
Ze starších skladeb vybrali hit Easy z desky Lanterns, která vyšla v roce 2013, tedy ještě před tím, než se k Lottovi přidali kytarista Rafiq Bathia a bubeník Ian Chan. Na letošní letní turné, které koncertem v Praze zahájili, se ke kapele přidala londýnská hudebnice Anna B Savage. Warm-up v jejím podání příjemně kontrastoval s vystoupením Son Lux, projev plný barev a emocí působil velice hluboce a lidsky – dokázala vytvořit intimní atmosféru v Roxy, což není jen tak.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Anna B Savage zahájila večer písní The Ghost o touze konečně se vymanit ze vztahu, který už dávno skončil, přesto bývalé partnery pronásleduje. Ať už to bylo záměrně, nebo ne, Son Lux se k tomuto tématu vrátili úplně na konci setlistu, a to v tracku Live Another Life. „If you can leave me here / Just release me dear / Don't live another's life.“ Kruhem tak uzavřeli večer a den, snad aby mohly přijít ty zítřky.
Son Lux (us) + Anna B Savage (uk)
14. 6. 2023 Roxy, Praha
foto © Dmytro Lysakovskyy
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.