Články / Reporty

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková | Články / Reporty | 24.02.2020

John Wolfhooker překvapeně konstatovali, že Palác Akropolis se podařilo vyprodat, což je pro československou alternativně rockovou scénu úspěch. Devízou všech zúčastněných kapel je to, že si během let působení vybudovali fan base složenou z kamarádů muzikantů, v žižkovském klubu jsme tak mohli potkat třeba skupinu Skywalker. U jejich bubeníka Damiana nahráli toho večera předskakující Glad for Today už druhé EP, které vyjde za pár dní.

Otevírat večer s kompletně novou tvorbou nepatří mezi ideální pozice, ale nezdálo se, že by to kapelu nebo publikum trápilo. Glad for Today se během posledních dvou let posunuli od posthardcoru/easycoru k alternativnímu rocku, kam začali směřovat už u předchozího EP Ready for a Show. Po personálních změnách vedoucích k opuštění screamů představili nový zvuk v setu postaveném na aktuální nahrávce Common Noise, Common Voice, která si nese jasný Boston Manor vibe. Frontman Kašpi v jednom loňském rozhovoru přiznal, že se naučil komunikovat s publikem po vzoru Toma Weavera z Casey (budiž jim země lehká), což dodává Glad for Today osobitý charakter. Show nestojí jen na minimalistickém vizuálu a chytlavých refrénech, ale na osobních postojích, které během setu kapela předává publiku.

Slovenská punkrocková formace From Our Hands do poslední chvíle nevěděla, jestli nebude muset účast odříct kvůli zranění kytaristy Matěje, kterého před dvěma měsíci zasáhla do oka prasklá struna. Po téhle události následovala série operací a nejistota, jaký to bude mít dopad na fungování celé kapely. Vše se v dobré obrací, dorazili v kompletní sestavě a pronesli pár adresných postřehů k aktuální politické situaci u nich doma. Není divu. From Our Hands odehráli starší věci včetně hitovek MNYTALKS a Changes, k tomu do setu zařadili pár novinek a slíbili, že po dlouhých letech pracují na vydání nové desky, kterou můžeme očekávat ještě letos.

fotogalerii z koncertu hledejte tady

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů, které v poslední době zpopularizovali Bring Me the Horizon. Nové album 313 působí uceleným dojmem, kapela je složená z velmi dobrých muzikantů, takže živák zní takřka stejně jako studiovka. Nečekejte žádná přehnaná gesta a efekty, na to si Wolfhookeři moc nepotrpí. Setlist se skládá převážně z novinek, příjemným oživením je song Copycat se zpěvačkou Pam Rabbit, ale zazněly i starší věci jako Monalisa nebo moje srdcovka Chupacabra. Křest byl poněkud netradiční - jedno album hodili do publika a šťastlivec, který ho chytil, křtil. Shodou okolností se jednalo o člověka, který má zkušebnu přímo pod tou Wolfhookerů (podle níž se taky album jmenuje). Náhoda? Nemyslím si.

Pro John Wolfhooker i Glad for Today byl loňský rok úspěšný – ti první mají za sebou supportování Hollywood Undead a Enter Shikari, ti druzí absolvovali díky vítězství v soutěži Planetrox festival a tour po Kanadě s The Ocean Cure, ve Futurum Music Baru pak předskakovali Boston Manor. Po pátku není pochyb o tom, že i tenhle rok by mohl být jejich.

Info

John Wolfhooker + Glad for Today + From Our Hands (sk)
21. 2. 2020 Palác Akropolis, Praha

foto © Kateřina Fialová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace