Články / Reporty

Závěsy a ručníčky (She Past Away)

Závěsy a ručníčky (She Past Away)

Michal Smrčina | Články / Reporty | 06.11.2019

Pořádat koncert v pondělní večer může být odvážným krokem, když jde ale o kapelu formátu She Past Away s více než desetiletou existencí, lze obavy z nízké účasti hodit za hlavu. Navíc když za ní stojí loajální posluchačská základna vzpomínající na koncert před třemi roky. "Původně jsme si koupily lístky na středu do Brna, ale nakonec jsme je stihly udat a jdem v Praze," slyším opodál. Kam by jezdily, když Turci zamířili i do Prahy.

Na nádvoří Kasáren hoří oheň, okolo postávají a posedávají ležérní gotici i ti odění do velké večerní. Hned zkraje se atmosféru pokouší navodit u nás málo známá švédská zpěvačka Aux animaux. Jde to ztuha, publikum zůstává chladné. I když hudebně kombinuje oblíbené potemnělé subžánry, které spojují retro synťáky, avizovaný dojem „trochu jiného soundtracku k The Drive“ nepřichází. Do prázdna vyznívá otázka vztahující se ke coveru Björk, kdo z přítomných sdílí náklonnost pro islandskou zpěvačku. Nikdo? Ticho, ojedinělý a nesmělý výkřik, snad souhlasu. Mírně strojené tanečky nefungují, zpěvačku předskakující na poslední chvíli si nejspíš poslechl málokdo. Očekávání míří k hlavním protagonistům.

Koncertní prostor Kasáren je vlastně docela velký. Nečekaný je také savový odér ve vzduchu, nejspíš proti sklepní plísni. Snad bych i přivítal i kuřácký koncert. Od začátku intenzivně pracují kouřostroje, a to tak, že z předních řad lze často vidět jen siluety dvoučlenné kapely. Jeden vysoký a nakrátko, kmitající nad klávesami, druhý s kytarou a nezbytným vyčesaným rozcuchem. Proč ale tak potichu? Výhrady se naštěstí časem vytrácí a vývoj sledují i tracky. Od tradičnějšího kytarového postpunku k melancholické, ale energické dark wave diskotéce. Souvisí to s tím, že tour She Past Away se letos koná u příležitosti vydání nového alba Disko Anksiyete, které je o poznání tanečnější. Což ocení i vlasatý chlapec v cylindru, saku a černobíle pruhovaných pantalónech, jehož pohyby patří po celé vystoupení k podstatně rychlejšímu kmitočtu.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Občas se v mlhavém oparu ukáže mrtvolný make-up vystupujících, vizuální pozornost ale poutají spíše statické obrazy z projekcí, dávkované střídavě, víceméně po písních. Někdy lehce kýčovité kresby hradů, někdy antické sloupy s reliéfem záhadné šišky, jindy symboly a omšelé obrazce. Vůně Sava prosycuje večerní zábavu, zdi sálu jsou zahaleny závěsy, do kterých se jako netopýři motají jak postávající, tak křepčící návštěvníci. V sále není horko, ale kapela i přes sporé pohybové kreace vystupuje s nasazením a pravidelně si otírá pot či make-up do připravených ručníčků. Nakonec není divu, koncert trvá přes hodinu, i když se poslední dunivé skladby neprotáhnou až do desáté. Na přídavky se nehraje.

She Past Away nejsou kdovíjak originální kapelou, spíše uznávají kánon osmdesátkového postpunku, ale aktuální příklon k elektronice dodal koncertu potřebnou jiskru, dynamiku. Jinak by hrozilo postupné utonutí v setrvačné jednotvárnosti. Další zastávka Brno a intimnější prostor Kabinetu Múz.

Info

She Past Away (tur) + Aux animaux (se)
4. 11. 2019 Kasárna Karlín, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace