Články / Recenze

Arish Ahmad Khan. Král garáže.

Arish Ahmad Khan. Král garáže.

Michal Pařízek | Články / Recenze | 06.01.2014

Kterékoliv sdružení, ve kterém Arish Ahmad Khan figuruje, vlastně nemá moc na výběr. Rock’n’rollový revival a garáž ve všech možných podobách, zběsilá vášeň a hutná energie. King Khan během téměř dvaceti let, co se na scéně pohybuje, vymyslel snad desítky projektů, jen z poslední doby jmenujme Almighty Defenders, The Black Jespers, Vomit Squad nebo Tandoori Knights. Mezi ty nejdůležitější ale patří BBQ Show a hlavně The Shrines, s nimiž se po málem šestileté pauze vrací s novinkou Idle No More. Ta je naprostou esencí toho, čím se King Khan prezentuje na veřejnosti a pravděpodobně i v soukromí. Divoká soulová smršť, jako kdyby Otis Redding jamoval s The Stooges, jako kdyby Tina Turner stála v čele The Seeds. King Khan sice asi nemá takové pěvecké kvality jako zmíněné legendy, ale všechno dohání hladovým srdcem a nedozírnou touhou.

Idle No More se, stejně jako snad všechna alba, která má King Khan na svědomí, vyznačuje maximální otevřeností a radostí. Žhavá směs funku, soulu, psychedelie a garážového rocku tepe na hranici snesitelnosti; groovy kytary a mohutné nárazy dechů občas podpořené smyčcovou stěnou. Všechno klasické atributy žánru, zde ovšem podané s uchvacujícím elánem. Valivé taneční hity Born to Die, Bite My Language, Luckiest Man, I Got Made, So Wild nebo Bad Boy skvěle vyvažují emocemi nabité dojáky Darkness nebo Pray for Lil, z každého tónu čpí muzikantský pot a hlasivky King Khana hrozí utržením. Veliká zábava a mejdanová deska, tanec až do rána.

Info

King Khan & The Shrines - Idle No More (Merge, 2013)

http://kingkhanmusic.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 24.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace