Bonviván komfortu a štěstí, Dawid Podsiadło

McCleery, Rice, Jeremiah, Cullum… a v průsečíku Dawid Podsiadło. Oproštěn od lesklého showmanství, zároveň ale schopen prostorné produkce. A jeho debut měl už po pár týdnech platinovou.

Dawid Podsiadło toho má na srdci hrozně moc, takže každý song je jiná ves. Ale nenaříkejme, pop-rockový hábitek a klasická dramata daného žánru mu sluší. A když si může podobnou desku dovolit Jamie Cullum… Momentum pojal Cullum trochu jako zkoušku hravé jednoduchosti. Jazz šel stranou a místo perel vznikla řádka hitů.

Podobně projektoval jeho mladší polský kolega: nevynechal romantiku ani skotačivý synth-funk s nápaditými back vokály. A jak je vidět na platině, jasné vzory a lehce hipster styl zabral na více než 30 000 legálně kupujících. Široké pláně fanoušků se ale kolem Dawidovy muzikální stezky rozprostírají od počátku. Vzešlý z nejlepší polské talentové soutěže je tak trochu dítětem štěstěny (v Polsku mají talentovky lepší úroveň než u nás). Vřelý entuziasmus a stoprocentně průhledný repertoár mu zajišťují jednu sortu posluchačů, songy jako And I druhou, tu sofistikovanější, mimo komerční stanice. Flegmaticky zasmušilý v hlase, nabuzený v psaní, obyčejný tak, až zajímavý…

Dawid se pro tuhle branži narodil. A pokud byste se ho rozhodli obvinit z vypočítavosti, jste vedle. Snaží se být jen dobrým společníkem a dělat, co umí. Vše je na dobré cestě. Krásné a zavedené zpěvačky si ho podávají z ruky do ruky, a pokud se bude ještě pár let cepovat, bude z něho elegán umně střídající dvě sousedící židličky, soulovou i popovou. A taky proč ne. I takových je nám třeba.