Články

Anketa: Hudební objevy i obecná zklamání roku 2020 (edice promotérská)

Anketa: Hudební objevy i obecná zklamání roku 2020 (edice promotérská)

redakce | Články | 22.12.2020

Na jaře jsme se ptali promotérů na výhled do budoucna. Přemýšlelo se, kdy se začne koncertovat a jaké budou povolené kapacity. Tentokrát se ohlížíme za hubeným rokem 2020. Radosti, zklamání a co na to hudba? Odpovídají zástupci promotérských skupin Earth Music, Heartnoize Promotion, It's not broken it's vintage, Landmine Alert, Mood, Obscure Promotion a Spratek production.

Co vás letos nejvíce potěšilo po hudební stránce?

DUŠAN SVÍBA (EARTH MUSIC): To, že se nám vůbec podařilo uspořádat letošní Colour Meeting. Sice jsme celou dobu doufali, že festival naší velikosti snad “projde”, ale i tak jsme měli velkou kliku, ještě 2 dni před festivalem jsme nevěděli, jestli budem, nebo ne. A taky že se nám podařilo dát dohromady krásný “domácí” program.

JAKUB JÍRA (LANDMINE ALERT): Bez pořadí: Empty Country, Young Jesus, Stephen Malkmus, Plants and Animals, Nnamdï, Pinegrove, Little Kid, Melkbelly, Supermilk, Coriky, Protomartyr, Clipping., Yves Jarvis, The Homesick, Oneohtrix Points Never, Bing & Ruth.

KRISTÝNA PROCHÁZKOVÁ (SPRATEK PRODUCTION): Ze vzpomínek na dobrý koncerty si dokážu vybavit jen Punxtreffen. Vezla jsem tam svoje holky z Bibione, potkala se s hromadou kámošů a dávala cigáro na sluníčku, přičemž celou tuhle seanci provázel skvělej lineup a dětská radost všech lidí, který se na tom podíleli. Jinak mi za poslední dobu udělala radost nová kompilace Crooked to Death, poslední EP Edova syna, Sick Disco od München Konflikt, Násilníkův Klíčník a Liebe od Tábora. Vylovila bych toho víc. Ze zahraničí nová deska Crack Cloud, EP Snow Day od Shame, nějaký písničky z novýho alba Heleny Deland a poslední deska Cindy Lee What's Tonight to Eternity. Těším se na nový album Black Country, New Road.

MEG JANDEROVÁ (IT’S NOT BROKEN, IT’S VINTAGE): Dostala jsem karaoke mikrofon.

SU (HEARTNOIZE PROMOTION): Výpadek zahraničních kapel ukázal, jak barevná domácí scéna je. Některé menší kapely jsme v krátké koncertní sezóně mohli vidět téměř všude a mohli tak i s radostí pozorovat jejich vývoj (zdravíme Amelii Sibu). Přese všechny překážky také vznikla řada povedených menších akcí a malých festivalů, které by se, nebýt pandemie, nikdy nekonaly. Máme radost, že se jsme se takto mohli podílet na organizaci festivalů Jednota Kalvárie a Moody Moon Noize. Atmosféra byla v obou případech euforická.

TEREZA ODEHNALOVÁ (MOOD): Na to, že počátek roku vypadal nadějně ohledně některých bookingů, mne potěšilo, jak jsme všichni zabojovali a semkli se ve chvíli, kdy se to celé podělalo. Výsledkem byl třeba perfektní Moody Moon Noize. Myslím, že šlo o neskutečně povedenou událost tohohle léta, a to nejen po hudební, ale i lidské stránce. Vznikla i spousta jiných hudebních skvostů, které potěšily - večery Fource Live, koncerty mých oblíbených Chief Bromden, křest Hissing Fauna, EP Sinks, desky Protomartyr nebo Fontaines D.C., Pelhřimovy nebo náš Šamana Ztráta Mood a nakonec i Konektiv, který teprve poběží, ale je na co se těšit!

TOMÁŠ FIALA (OBSCURE PROMOTION): Snad asi jen fakt, že tu je jakási sounáležitost hudební scény a všichni jsou k sobě v rámci dané situace milejší a přátelštější. A pokud se bavíme o konkrétní hudbě, tak bych chtěl vyzdvihnout poslední album !T.O.O.H.!. Je to hodně avantgardní věc v mnoha směrech, svojský death/grind s českými texty. Jediná drobná vada na kráse je trosku nepřirozený zvuk bicích, ale celkově má album skvělé nápady. Tahle kapela byla ve své době u Earache a je dobře, že svou káru veze s pokorou dál.

Co vás naopak zklamalo, a to nejen po hudební stránce?

DUŠAN SVÍBA (EARTH MUSIC): Že nemohly přijet zahraniční kapely, které jsme měli zabookované. Např. o uKanDanZ jsem usiloval pět let, Dubioza Kolektiv je pro nás za normálních podmínek nedosažitelná. Obojí bylo na dosah, o to větší bylo zklamání.

JAKUB JÍRA (LANDMINE ALERT): Sufjan Stevens, Tenet a absence blízkosti.

KRISTÝNA PROCHÁZKOVÁ (SPRATEK PRODUCTION): Jsem nasraná z vykrádání zkušeben a klubů, který měly celou dobu co dělat, aby vůbec přežily. Nejdřív zkušebna Nuslí, Orientu a Bibione ve Fuchsu a pak vykradenej prostor kluků ze Spodního Světla. Těžko říct, kdo za to nese zodpovědnost, korona party postupuje a lidi jsou zoufalejší. Jen škoda, že nezávislá hudební ,,scéna“ nedostává větší podporu, díky které bychom nemuseli přežívat bez možnosti plánovat cokoli dál. Doufám, že všichni vyváznou s co nejmenšíma škrábancema a budou mít radost z toho, co dokázali zvládnout během kulturního nečasu. Já se snažím bookovat koncerty mezi pauzou na cígo na stavbě a obsluhováním vinohradskejch fajnšmekrů ovesnejma kapučínama (#pokora) a udržovat si tu naději, že zas budu moct dělat to, co mám nejradši. Pít pivo a buzerovat kapely.

MEG JANDEROVÁ (IT’S NOT BROKEN, IT’S VINTAGE): Srandovní otázka. Byl to takovej běh se svázanejma nohama. Letos se mělo konat hodně skvělejch akcí, který se musely zrušit, je to velký mrzení a ztráta pro pořadatele, který do příprav investovali, těšili se a radost z toho pak žádná. Nemyslím si, že by to přineslo něco pozitivního. Streamy atmosféru koncertu nikdy nedoženou. Nepřijde mi ani, že by karantény daly kapelám víc prostoru pro tvorbu. Nevím, jak to vnímají ostatní, ale přijde mi, že pro inspiraci je lepší šrumec než tohle bezčasí. Za světlý momenty považuju například koncert YC-CY, Munchen Konflikt, Wrackspurts, Punxtreffen, nejlepší šílenost od soumraku do úsvitu Maske, Ex White, Wax Legs, lázeňský Moody Moon Noize a desku Aus. Všem přeju do novýho roku jen to nej a snad se brzy potkáme v lepších časech.

SU (HEARTNOIZE PROMOTION): Není pochyb o tom, že v době krize byly na prvním místě úplně jiné starosti. Přesto mne zklamalo, jak vratké nohy hudební průmysl má.

TEREZA ODEHNALOVÁ (MOOD): Těžké vybrat jedinou věc, co mě v tomhle povedeném roce 2020 zklamala, ale nejvíc jsem byla rozladěná asi z té všeobjímající frustrace a demotivace, která zapříčinila spoustu smutných konců.

TOMÁŠ FIALA (OBSCURE PROMOTION): Neorganizovanost české vlády a postupu v téhle době… Určitě nešlo zamezit všemu, ale většina věcí se dala dělat výrazně lépe. Snad bude rok příští, co se týče živého hraní, mnohem lepší.

Info

foto © Anna Baštýřová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #138: Prsten

Michal Pařízek 06.09.2024

Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…

Vlzques (Fuchs2, Swine Daily): Baile Funk jednoducho milujem

Libor Galia 05.09.2024

Jeden z dramaturgů klubu Fuchs2 se rozhodl přinést do pražské klubové scény svěží vítr, nové žánry a neotřelé hudební experimenty s pulzujícími rytmy Latinské Ameriky. Rozhovor.

Experimenty v času a prostoru (Moody Moon Noize 2024)

Filip Peloušek 04.09.2024

Není tajemstvím, že na Moody Moon Noize hrají prostory stejně významnou roli jako to, co se v nich odehrává. „Kdybych neměl fotky, nevěřil bych, že se to stalo.“ My taky.

3 na 3: Jiří Vydra (Lodžie Worldfest)

Barka Fabiánová 03.09.2024

O dramaturgii i geniu loci Valdštejnské lodžie, stejně tak o inspiraci v tvorbě v krátkém rozhovoru s dramaturgem a grafikem Jiřím Vydrou.

Moody Moon Noize vol. 5: To nejlepší

redakce 02.09.2024

Tři dny v roce, které máte proplouvat městem a objevovat, a všechno, co uvidíte, vás ohromí, obejme, pohladí nebo vtáhne do tance.

Pořadatelská: Simona Švajlenková (Kaštan)

redakce 02.09.2024

Mezi další zajímavé události podzimní sezony v břevnovském klubu bude patřit festival Free Jazz.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Tak daleko, tak blízko: Mario „Dust“ La Porta (Psychopathic Romantics)

redakce 29.08.2024

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

SJ yellow (Fuchs2): Hraju čím dál rychleji

Libor Galia 28.08.2024

Její radostné skladby s kořeny v hip hopu, RnB a funku a bezchybné přechody vás zaručeně rozhýbou. F2 opening.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace