Dominik Polívka | Články / Rozhovory | 26.06.2024
Ni je francouzské kvarteto, které nešetří nováčky ni trénované posluchače, jak o sobě sami tvrdí. Jejich hudba je útočná, podvratná, i náladová a poutavá. Nadsázka a hravost v surrealisticky progresivním běsnění není pouze prvoplánovým pozlátkem. Pod povrchem si kapela zakládá na specifické disonantní atmosféře s promyšlenou dynamikou, která činí písně zapamatovatelnými i přes jejich technickou složitost. Třetí album Fol Naïs je toho dobrým příkladem. Nakolik jde o polyrytmický kalkul a nakolik o improvizační šarvátku? Odpovídal kytarista Anthony Béard a basák Benoît Lecomte.
Vaše hudba je velmi dynamická, chaotická, hravá, ale také akraktivní. Jak ke své tvorbě přistupujete? Máte od začátku jasný plán, nebo tomu necháváte volný průběh?
Ben: To záleží na jednotlivých skladbách. Někdy se vychází z téměř hotové, kterou přinese jeden z nás, jindy propojíme nahodilý rytmus s harmonickými hrátkami. Docela dobře se nám pracuje s demosnímky, které si před zkouškami posíláme. Všechny skladby pak procházejí fází schvalování všech členů skupiny a kolektivního přearanžování, aby každý mohl přiložit ruku k dílu. Jde převážně o psanou hudbu, která se do zkoušek přetavuje celé hodiny.
Předchozí album bylo analýzou fobií, aktuální je seznamem šašků. Jak vymýšlíte témata, koncepty a proč právě Fol? Ben: Je to podle období, kterými v životě procházíme, a podle toho, co nás nutí přemýšlet o daném okamžiku. Jde také o to, co nás rozesměje nebo čemu chceme vzdát hold. Fol Naïs, je pocta těm, kteří kritizovali moc, a zároveň bavili lidi. Dokázali se vysmívat pánům a říkat to, co se nikdo neodvážil říci, šikanovat ega a institucionální postavy. Šašci mohli uvolňovat napětí a přinášet nadhled! Byli přehnaní, ztřeštění, zkrátka měli hodně společného s naší hudbou.
Chaos, nebo řád? Invence, nebo cit?
Anthony: Řád je chaos, pocit je invencí.
Cit pro invenci slyším v každém kytarovém úskoku a v nespočetných rytmických obměnách. Máte oblíbený time signature?
Anthony: Všechny, které jsou groovy.
Může existovat progresivní technická hudba bez hudební průpravy?
Anthony: Jsou tací, co dokáží psát intenzivní a progresivní věci bez jakéhokoliv hudebního povědomí. Je jich málo, ale existují. Samozřejmě hrát takovou hudbu naživo je jiný problém.
Jak se s technicky náročnými skladbami vypořádáváte živě vy? Držíte se osnovy, improvizujete?
Anthony: Improvizovaných momentů je v naší hudbě málo, ale dějí se i po spoustě let a zkouškách.
Vaše alba mají specifickou grafickou podobu. Mnohdy jde o surreální výjevy připomínající Boschovy obrazy.
Ben: Rádi desky ilustrujeme obrazy, které k nám promlouvají. Zůstáváme věrní obraznosti kombinující fantastické bytosti, vizuální slovní hříčky, fantaskní bestiáře, obrazy, které ilustrují námi zvolený koncept. Spolupracovali jsme například s Davorem Vrankićem, kterého jsme kontaktovali poté, co jsme viděli jeho výstavu v Paříži. Požádali jsme ho, zda bychom mohli použít jedno z jeho děl pro naše předchozí album Pantophobie. Byl nadšený a a poslal nám vše, co jsme potřebovali. Na Les insurgés de Romilly, našem prvním albu, jsme zase spolupracovali s Jacquesem Dealem, který je z podobného vesmíru jako Hieronymus Bosch.
Jaký je příběh coveru Fol Naïs?
Ben: Vychází ze staré standarty, která se používala při francouzských karnevalových průvodech. Na ní je výjev představující hru pet-en-gueule (prd do obličeje). Jde o velmi starý obraz pocházející z 16. století, který tehdy nesla dijonským průvodem jedna bláznivá matka, jako formu protestu nebo aktivismu, jehož cílem bylo odsoudit zhýralost, excesy buržoazie a bohaté střední třídy. Moc se nám tento dadaistický obraz líbil, jelikož velmi dobře ilustruje téma desky. Reprodukci obrazu jsme získali s pomocí dijonského archivu a Muzea burgundského života. Pak už jsme si jen pohráli s rozvržením a přepracovali pár detailů.
Francouzské screamo je celosvětový pojem, ale jak se daří francouzské prog/math scéně, i v rámci kolektivu Dur et Doux, jehož jste součástí?
Anthony: Ve Francii je spousta úžasných progresivních nebo bláznivých kapel, bohužel nemají moc publicity. Máme také spoustu jazzových dobrodruhů, kteří občas dělají progové nebo rockové věci. Myslím, že scéna je naprosto v pořádku, ale potřebuje více proma.
Jaké máte plány? Existuje hudební oblast, kterou byste rádi prozkoumali, nebo umělec, se kterým byste chtěli spolupracovat?
Anthony: Spolupráce s jinými hudebníky děláme jen zřídka, ale jsme tomu vždycky otevření. Nápadů máme spoustu, ale chceme hlavně prozkoumat Fol Naïs a vyzkoušet, jak obstojí naživo, než se znovu pustíme do tvůrčího procesu.
Ve vaší biografii mě zaujala věta: „Searching the Holy Riff since 2009.“ Už jste ho našli?
Ben: Často přemýšlíme, jak se k němu přiblížit, pak cítíme, že je přímo před námi. Možná na příští desce? Děláme na tom.
Ni (fr)
web
živě: Pohoda festival
11.–14. 7. 2024
Letiště, Trenčín
Fb událost
foto © se svolením festivalu Pohoda
Štěpán Bolf (A.M.180) 27.06.2024
Na jedné z populárních streamovacích platforem se zničehonic objevilo demo třetí, nedokončené a nepojmenované desky Prouzy. Jak se to stalo a co bude dál? Rozhovor.
Filip Hastík 24.06.2024
V rozhovoru probíráme pozadí vzniku aktuální desky a Julienovy práce obecně, vztah k Česku a také bohaté budoucí plány producenta současné experimentální elektroniky.
Mariia Smirnova 18.06.2024
To nejlepší ze světa world music, jazzu a alternativy můžete nasávat už za pár dnů v ostravském domě kultury Poklad a na koncertech pod širým nebem na Alšově náměstí. Rozhovor.
Lucia Banáková 11.06.2024
Chorvátsky prírodný i festivalový unikát pre priaznivcov stoner a psychedelického rocku. Interview.
Viktor Palák 07.06.2024
Co čekat od letošního ročníku již zavedené přehlídky v Mariánských Lázních? Svůj ideální festivalový den – a mnohem víc – vykresluje programový ředitel festivalu.
Dan Sywala 06.06.2024
Od té doby vydali dalších sedm alb, neměli žádné velké excesy, i když se jim nevyhnuly ani hodně mizerné dny, včetně jednoho pražského. Rozhovor.
Eva Karpilovská 03.06.2024
Sedmnáct let v nezměněné sestavě a čerstvě páté studiové album LoveCop mají za sebou švédští rockeři Royal Republic. Rozhovor, brzo živě na Rock for People.
Mariia Smirnova 28.05.2024
Letos přibude scéna na Trchové zahradě, kde mezi jahodami a pod třešní budou divadla, workshopy a v pozdějším odpoledni koncerty převážně ženských interpretek.
Eva Karpilovská 22.05.2024
„Já měl třeba vždycky trochu problém označovat nás za umělce. Jsem prostě jen člověk, co dělá hudbu.“ Rozhovor s frontmanem kapely Hoobastank pro Full Moon.
Veronika Miksová 22.04.2024
Charismatického kluka z Jihlavy nebylo úplně snadné rozpovídat, než mi došlo, že všechno podstatné ze svého vnitřního světa sublimuje do hudby. Rozhovor.