mexhouse | Články / Sloupky/Blogy | 31.01.2014
To máte tak... Ale abych nelhal - Jon Hopkins měl být můj osobní Spectaculare vrchol, zopakování orgasmického zážitku z letních Katovic, kde rozduněl několik tisíc maniaků velmi hutnými bassovými brejky. A já si mohl palčivě vzpomenout třeba na set Adama Freelanda na Proboštských jezerech léta páně... nevimtyvole, to byl i bůh mladý. Jenže open air je trochu něco jiného než plná Akropole. Frederic Robinson nepromine, a já sám sobě taky ne, ale fronta na šatnu byla tak ukrutná, že jsem oběhl i Hostivař, než se dalo vejít.
Jon Hopkins je zajímavý tím, že kombinuje zvuky hudebních nástrojů a syntetické pláty, je zajímavý mixem sladkobolnějších prvků, noiseových elementů a čistě tanečního parketu. Pak už záleží na rovnováze nebo na charakteru akce. Zatímco na Nowa muzyka to byla hluková lázeň daná aparátem a prostorem, velmi fyzický zážitek plný nevtíravých, omračujících ploch, v Akropoli se odehrála solidní diskoška. Řekněme páteční Roxy. Skladby většinou rezignovaly na složitější pasáže, vykostěná páteřní linka, fade outy, ruce hore, ječák. Nebyl čas na překvapivější zvraty nebo další zvukové plány, a když už, Hopkins track nesmyslně utnul. A hrozně spěchal, i když nebylo kam, přídavek do ztracena, i na Akropoli bylo brzo. Na druhou stranu sukces ohromný, Jon je krasaveček a vyžívá se v pohybech za strojem, v čudlikování je brilantní, i když to někdy trochu vypadá jako Kluci v akci. Další vyprodaná akce Spectaculare naplňuje nadějí už jen proto, že to může být jen první z dalších ročníků, od Lunchmeatu NEONE jsem se tak dobře neměl, jakkoliv jsou to nesrovnatelné akce.
Počkat počkat, abych se nepletl: nemám vůbec nic proti Roxy, ba naopak: těla, tanečky, drogy a prdýlky, naklepané tělo bpm, jeden dlouhý výkřik a samá rozkoš, páteční prasečina, miluju. Ale kde jsme to začali... U Jona Hopkinse?
Jon Hopkins (uk)
30. 1. 2014, Palác Akropolis, Praha
foto © Michal Hradecký
Michal Pařízek 10.01.2025
Tehdy jsme Jamese a spol. přemluvili, aby před setem s Lydií Lunch (v Praze se staví ve středu, mimochodem) dali ještě Gallon Drunk set...
redakce 10.01.2025
Ona zpívá: Ty píšeš básně, ale já pořádám večírky. Oni zase: My píšeme básně stejně dobře, jako děláme večírky.
redakce 09.01.2025
Romance pro nevšední den, duchovní písně ke konci světa, hledání hranic lidskosti. Ovšem o radost se podělíme.
redakce 08.01.2025
Někdo svět ztrácí, někdo nachází, všichni jsou plní radosti, nebo spíš věčného smutku. A všechny máme rádi, protože se v tom plácáme s nima.
redakce 07.01.2025
"Your natural state is threatening," říká ten, jehož hřeben umí 360°, ohledávání přirozeného stavu věcí se pak věnují i ornitoložky z Jižních Čech.
redakce 06.01.2025
"Anděli, řekni mi, že je to v pořádku," zpívá v písničce Angel nuevo a my bychom taky rádi řekli, že je to v pořádku, ale co my víme!
Michal Pařízek 27.12.2024
Vlastně jsem si myslel, že to tak dlouho není, dodnes si pamatuju, jak jsme se domlouvali se Zdeňkem Lichnovským. Bylo to u nás v kanclu, dělali jsme rozhovor u příležitosti…
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.