Iryna Zahladko | Články / Sloupky/Blogy | 15.04.2021
Na konci prosince loňského roku vydal ukrajinský hudební label System album Bubny Voices, které je svéráznou hudební dokumentací areálu v okolí Nádraží Praha-Bubny. Tvoří ho jedenáct skladeb, jejichž autorkami jsou ukrajinské skladatelky NFNR a Unwavemenot.
Historie díla začala v květnu 2020, kdy se autorky zúčastnily každoročního festivalu performativního umění Performance Crossings 2020. Kvůli pandemickym omezením se jim nepodařilo přijet do Prahy, a proto musely na poslední chvíli změnit formát už vymyšleného projektu.
Místo toho, aby soundscapy na území Praha-Bubny sbíraly osobně, nechaly NFNR a Unwavemenot tento úkol na návštěvnících a návštěvnicích festivalu, kterým během dvou online schůzek vysvětlily zásady naslouchání a sbírání zvukových informací. A v příštích několika dnech dostaly na osmdesát terénních nahrávek, pořízených v okolí nádraží – od pokusů natočit ticho až po úmyslně vytvořený hluk. Následujících deset dnů obě hudebníce nahrávky zpracovávaly.
Prezentace hotové audioinstalace proběhla v podobě společné tiché procházky bubenským areálem, po níž následoval poslech vytvořených skladeb. Nápad, že by se z nahrávek mohlo stát ucelené umělecké dílo, přišel o trochu později. Cestou k jeho uskutečnění byla série několika dalších uměleckých kolaborací. Já jsem pak vytvořila ke každé kompozici obrázek – použila jsem analogové fotografie z místa doličného, kromě toho jsem připravila videomateriály, z nichž vznikly tři teasery. Domluvit spolupráci s labelem System, který je známý svými experimentálními releasy, už nebyl problém.
A proč vlastně Bubny? Je to příběh, kterému předchází jiný příběh. NFNR navštívila Prahu na podzim 2019 – přijela na festival ukrajinské nezávislé kultury Ozvěny sezóny. S nádražím Praha-Bubny se seznámila, když se šla s kamarády projít trochu dál od centra. Nápad na hudební událost, jejímž středem bude tento prostor (a která pak byla realizována v rámci Performance Crossings), vznikl téhož večera a vyprovokovala ho hrozba, že tohle místo ve své současné podobě zmizí. I Kyjev, kde obě hudebnice žijí, se neustále architektonicky mění. Čas od času se jeho obyvatelé musí rozloučit s místy, která pro ně mají osobní a výjimečný význam. Pro architekty města jsou to však jen body na mapě, kde je potřeba udělat pořádek.
Půlhodina poslechu výsledné nahrávky Bubny Voices není jednotvárná, skladby na sebe kompozičně navazují. Začátek je lehký a nenucený, uprostřed trocha melancholie, v druhé části pak přijdou stále méně rozpoznatelné původní zvuky. Skladby NFNR jsou bohaté, s noisovými fragmenty, glitchy a častými smyčkami. Jejich intenzitu v některých tracích zmírňuje klidný hlas, který recituje poezii a občas zpívá. Tvorba Unwavemenot je výrazně melodická, tu a tam se zdá, že slyšíme hudební nástroj. Rozdíly v přístupu obou skladatelek nejenže nevadí, ale naopak vytvářejí zajímavou hudební strukturu celého alba. S týmiž zvukovými elementy, jen v odlišných variacích, se setkáváme na různých místech materiálu, jsou to jakési průsečíky skladeb. A celé to působí dojmem, jako bychom četli sbírku povídek se stejnými hrdiny a hrdinkami.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.