Lucia Banáková | Články / Seriály | 13.08.2020
Covery sú veľmi nepríjemná hudobná disciplína, taká hra s ohňom na tenkom ľade. Človek implicitne porovnáva s originálom a v prípade odrhovačky, ako je Wicked Game od Chrisa Isaaka, aj s nemalým počtom ďalších súťažiacich. A všetci sú presvedčení, že emóciu dokážu podať pútavejšie. Trochu úspechu zožnú vždy, ale koľko skutočne patrí novému prevedeniu a koľko prvotnej myšlienke?
Wicked Game od Lingua Ignota vyšlo v okamihu, keď som písala recenziu nesúvisiaceho albumu (A.A. Williams – Forever Blue), o ktorom som nebola presvedčená. Nedokázala som však identifikovať, kde nastal problém. Počúvala som ho už týždeň dookola, analyzovala tiché i dynamické okamihy, mala plnú áštvorku poznámok, ale stále mi nedával zmysel. Otvorím Facebook a vidím ďalší cover Wicked Game, paráda, to bude dobré odreagovanie na pár minút.
Niekedy tie odpovede na otázky prídu veľmi nečakane. Lingua Ignota mi nevedomky vysvetlila, že s recenzovaným albumom nie je nič zlé, hudobne, len bol až príliš inverznou maticou k súboru vektorov mojej osobnej skúsenosti, histórie a nálady. Proste a jednoducho, nepodarilo sa mu vytvoriť husiu kožu na rukách, nezovrelo mi žalúdok a po recenzii som sa k nemu už nevrátila.
Uznávam, nie je to originálny počin, ale vždy, keď si novú verziu Wicked Game pustím, mám kopu emócií. Vynoria sa mi spomienky a zároveň z pesničky cítim aj výpoveď o vzťahu Kristin M. Hayter (Lingua Ignota) a Alexisa Marshalla (frontmana Daughters), ktorý naspieval len jedinú opakujúcu sa vetu “This world is only gonna break your heart”. Fandím im, príde mi nádherné, ako sa dáma, ktorá skrz hudbu rieši osobné traumy, krásne dopĺňa s tým divokým chlapcom, ktorý si minulý rok na Brutal Assaulte rozbil hlavu o mikrofón. Týždeň na to som ho stretla v press centre na festivale Arctangent, s chrastou na čele si čítal zbierku básní. Všetko na tejto dvojici mi príde natoľko poetické, že mi vôbec nevadia nedostatky.
A preto som sa rozhodla, pred tým, než ďalší cover skončí v prepadlisku dejín, verejne si pripomenúť, o čom pre mňa hudba je. Ak však hľadáte autorsky pôvodný song týždňa, pusťte si Akte XIII od mojej belgickej postmetalovej guilty pleasure Briqueville.
redakce 17.11.2024
Altpopová zpěvačka Sarah Kinsley vystoupí poprvé u nás, na zážitek vás naladí playlist jejích oblíbených skladeb.
Michal Pařízek 15.11.2024
Rád jezdím na školní debaty. Zvláštní je, že téměř pokaždé mě vyučující varují, že moc otázek nepřijde, ale většinou to bývá naopak.
redakce 14.11.2024
Novou desku, která výrazně vyčnívá nad ostatní letošní releasy, přivezou už 19. listopadu do Bike_Jesus, kde vystoupí spolu s Pain of Truth.
redakce 13.11.2024
Filmové tipy od programové ředitelky kameramanského festivalu.
redakce 12.11.2024
Letos to bylo tak nabité, že jsme sotva stihli na jídlo... A nezapomeňte, že se pár drobků z Le Guess Who? objeví v nejbližších dnech také v Praze.
redakce 12.11.2024
Jakou hudbu poslouchají a kde hledají inspiraci tvůrci, kteří se staví proti uhlazeným moderním trendům? V sobotu v Praze.
redakce 11.11.2024
Stadionová kapela nehraje v klubu každý den. Nepropásněte.
redakce 08.11.2024
Co kromě koček, tequilly, radosti z objevování nových měst a dvou společných nahrávek spojuje tyhle holky, které již podruhé vystoupí v Praze pod hlavičkou Heartnoize?
redakce 04.11.2024
Nerada škatulkuju, nechávám se překvapit. Miluju chvíle, kdy hudba prochází každým koutkem mého bytí – v ten moment na žánru vůbec nezáleží, říká Nika a vybírá.
Michal Pařízek 01.11.2024
Día de muertos, Dušičky, Halloween, všechno jedno. Dneska vyšla nová deska The Cure. Zajímalo by mě, zda to bylo plánované, nebo to tak prostě dopadlo.