Veronika Wohlrabová | Články / Reporty | 15.12.2017
Houpací koně přivezli kus severočeského Ústí do pražského Lucerna Music Baru. Jako by to byl jiný svět. Alternativní rock zakládající si na stavbě gradace napětí a silných (pro některé temných) textech s jednoduchými refrény v podání charismatického autora, kytaristy a frontmana v jedné osobě Jiřího Imlaufa – pro ty, co rádi škatulkují.
Role předskokanů se zhostili Tomáš Palucha a krátký, ale našlapaný půlhodinový set představil hlavně plody aktuální práce na novém materiálu. Minulý rok vydala kapela první samostatnou, překvapivě písničkovou desku Guru, ale kdo se těšil, že si ji na koncertě obstará na vinylu, měl smůlu, rozprodáno. Oproti nahrávce se duo vrací k instrumentální tvorbě. Do Music Baru si přizvali kytaristu a nechyběly ani bicí, za které zasedl Zdeněk Jurčík z Priessnitz. Jak bude vypadat nové album? Můžeme se těšit na koncept gradujících variací na základní motiv a tvrdší kytary.
fotogalerie z koncertu tady
Obavy z poloprázdného klubu se během vystoupení Tomáše Paluchy rozplynuly. Za klávesových tónů Nečekat z nejnovějšího alba Kde jste mý přátelé dneska v noci? odstartovali Houpací koně svůj set. Precizně odehraným skladbám znějícím jak z nahrávek nelze technicky nic vytknout, ale od koncertu fanoušek očekává něco navíc. Probuzení z příjemného zasnění nastalo v polovině, kdy se na stage vrátili Tomáš Palucha a společně si střihli Účet. Osm muzikantů včetně obou bubeníků dělících se o jednu soupravu bicích se na pódium sotva vměstnalo, ale bylo to strhující exposé.
Euforie publika z nečekané spolupráce se přenesla i do zbytku programu, jehož hlavní část zakončili Koně Mapou, když její věnování směřovalo za zesnulou kamarádkou Janou. Po krátkém přemlouvání završili Houpací koně čtyřmi přídavky ze své ranější tvorby, úspěch sklidila zejména „píseň z bistra“, která dala kapele jméno. Koncertu těžko něco vytknout, snad jedině to, že mohl být delší. Devadesátiminutový nepolevující set však pokryl to nejlepší napříč tvorbou a ukázal že "ještě má smysl to táhnout".
Houpací koně + Tomáš Palucha
11. 12. 2017 Lucerna Music Bar, Praha
foto © Tereza Kunderová
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.