Douška vydavatelská: Polí5

Polí5 je lety prověřené vydavatelství a internetová prodejna, v současně době provozovatel Rekomanda, klasického obchodu v Praze. „Polí5 vydává pouze výběrovou hudbu, kromě kvality dominují solitéři,“ uvádí Facebook v kolonce Obecné informace. Jak je tomu konkrétně rozvádí věčně usměvavý a příjemný znalec všemožné hudby i knih Josef Jindrák.

CO NOVÉHO
Čerstvě je venku Stinka. Třetí album. Písničkářka se skvělým kontraaltem, obklopená kapelou, tentokrát bez akordeonu typického pro první období, ale zato s lecjakou elektronikou. Opět kongeniálně míchal Ondřej Ježek, ale část desky se nahrávala u Steva Albiniho (pro tu desku je mnohem důležitější Ondřej, ale i tak je to pro nás zářez, splněný sen).

Skoro utajeně (neposílali se žádný tiskovky apod.) jsem jako první titul roku 2019 vydal Kolena, jen download. Je to šílený, je to skvělý, hraju tam já, Martin Tvrdý a Hmyzák z Žen, taková multigenerační trojka, jistě to nikdo nedoposlouchá do konce. Ale překvapivě nám už pár lidí poslalo přes Bandcamp nějaký peníze. Sice to takhle shazuju, ale baví nás to náramně. Taky mám pocit, že všechny desky vydaný koncem roku zapadly - pro leckoho budou novinkama i dnes, kdy si jich poprvé všimne, třeba najazzlé Molotow Moloch Quartet.

CO CHYSTÁME
V tuhle chvíli se dodělávají tři alba, vyjdou postupně, jak na ně přijde řada, snad před prázdninama nebo těsně po nich. Zvláštní na nich je to, že u všech jsem zaangažován i více než jako vydavatel. První z nich nejspíš bude kapela Čočka z Křepic. V jistých kruzích už roky respektopvaná, ale pro běžnou populaci prakticky neznámá. Je to jediná kapela, kterou si u mě před deseti lety koupil legendární japonský kytarista Keiji Haino, a když do Prahy přijel po deseti letech podruhé, tak první, na co se zeptal, bylo, jestli nemají nové album. To byla ta jiskra, kdy jsem si řekl, že novou desku jim musím produkovat, vymyslet koncept, jak to udělat co nejlépe. Je to takový rurální underground, autentická lidová hudba, jak byste ji nejspíš nečekali.

Se Skrytým půvabem byrokracie jsme zjistili, že hrajeme už dvacet let, ale to už byl nový materiál natočen (výročí je čistá náhoda, ostatně jak to s výročíma vždycky bývá). Jen se čeká na mix, který se protahuje, ale na říjen je už naplánován křest, takže to jistě stihneme. My tomu říkáme psychedelické techno, příklon k elektronice, jiná textová poetika, maximální podíl improvizace, ale pořád písně. Už to má název: O násilí. Asi tím pár starých fanoušků rozrušíme, běžnému posluchačstvu to bude samozřejmě jedno.

Michal Kořán před roky vymyslel projekt M/Á/J (hraje tam on, já a Agnes Kutas), ambientní písně, většinou bez textu. Myslím, že na desce zahostuje i Petr Nikl. Křest je naplánován s Emilem Viklickým na červen, ale ještě jsme to nenahráli, byť je jasné, že to bude rychle a že je na to ještě dost času. Promyšlené je to přece už rok. Nové album dokončují B4 (chtěl bych to pokřtít společně s SPB). Je o dost jiný, než co dělali kdykoliv předtím. Jistěže ten jejich úchop to vždy přetaví do jejich poetiky, ale přeci jen, jde o popové písně s dominancí elektroniky, takový až skeptický texty, všechny tentokrát v češtině. Když mi to popisovali, byl jsem zděšen, když jsem to slyšel, tak nadšen. Rehabilitovali pro mě žánr, kterému jsem se celý život úmyslně vyhýbal.

Letos konečně vyjde posmrtné album brněnských Výkřiků břich (na jejich troskách pak vznikli Sledě živé sledě a vlastně i dnešní Pátí na světě), je to remasterovaný materiál převážně z konce osmdesátých let. Výkřiky břich byla nejmladší kapela ze slavné brněnské vlny, do které patřili Z kopce, Dunaj, Ještě jsme se nedohodli. Ten duch je v tom krásně slyšet, je to svěží i po třiceti letech. Nakonec něco opravdu oblíbeného (na to nejsem moc zvyklý) - natočeno mají Hm, a i když nechystají žádný žánrový posit, domluvili jsme se, že Polí5 jsou pro ně nejlepší. Kvůli mnoha okolnostem je chystáme na podzim. A to ještě jednám s dalšíma kapelama, o něčem ještě nechci mluvit.

CO VIDÍM A SLYŠÍM JINDE
Toho je hodně, ale není čas se o tom rozepisovat. Tomáš Vondra (ano, střet zájmů - je to můj zaměstnanec) vydal právě svou Lavru. Poslechuhodné. Potěšili mě Indies s trojalbem Filipa Topola (písně PVO, ale jen s klavírem) a bavil jsem se s Romkem Hanzlíkem (promotér, pořádá třeba festival MikuLove), chce rozjet vinylové vydavatelství. Začal teď čerstvou reedicí FPB, chystá reedici varhaního koncertu Filipa Topola a rád by vydal archivy teplických kapel, které se pohybovaly kolem UJD. Doufám, že se mu to podaří.