Domča Nazarejová | Články / Reporty | 20.02.2018
„Do práce, na pivo, domov, spať.“ Mantra pracujúceho človeka, je o to chytľavejšia, že je sobota večer a ja idem z práce. Vďaka dobrej konštelácii hviezd je v Košiciach dnes večer na výber viacero kultúrnych vyžití. Ja som si vybrala Fara v Legu, pretože sa „aj tak nič nevyrieši“.
Spojenie hudby a prejavu kapely Fara s estetikou priestoru U legionárov nemôže dopadnúť zle. Pre Košičanov je to obľúbené miesto, ak majú akútnu potrebu astmatického záchvatu (na bare je krabička s nápisom "Zbierka na ventiláciu", tak hádam sa to časom zlepší). Koncerty sa konajú v pivničných priestoroch, kam sa dostanete iba prechodom cez hornú krčmu. Výzdoba aj obsadenie je vskutku legionárske.
Fara nie je pre slovenských a českých fanúšikov temnejšej hudby neznámy pojem. Industriálny náklad, "dvaja pracovníci obsluhujúci strunové mechanizmy za monotónneho doprovodu hluchej bubeníčky". Hĺbavé texty vystihujúce vaše zmýšľanie a ešte viac zahaľujúce zmysel života.
Pódium U legionárov sa zvykne nazývať "kaplnka". Atmosféra očakávania sa miešala s dymom a v publiku sa od nedočkavosti vytvoril štvorčlenný súbor hrdelného spevu. Po takmer úspešnom naladení (občasné nečakané ozveny či pískanie sú povolené) už bolo všetko pripravené. Invokácia zabrala, svetlo sa vyplo a koncert sa začal. Hneď v úvode sa v publiku vyskytli figúrky v tranze a tie vydržali tranzovať až do konca. Postpunkové vplyvy sa v ich hudbe nezaprú, čo otvára oveľa viac možností na tanečné kreácie. Setlist koncertu sa viac-menej držal ich živého albumu Live at II. Kaschau Industrial Gathering (2016), takže zazneli aj známe šlágre. Poslednou pesničkou mal byť slaďák, ale bubeníčka začala hrať niečo úplne iné, tak to už nechali tak a Továreň na odpadky zahrali až potom.
Záver bol (ne)prekvapivým hudobným zážitkom, keď si Ladislav "Laci" Techno a Tóno "Tony" Chemka k sebe pozvali Kristínu Horníkovú. Kika, vystupujúca aj ako Robo Rybolov (napr. album Áttörő erő od Samča, brata dážďoviek, ktorý získal Radio_Head Awards 2015 v kategórii Experimentálna hudba), má krásny bluesový prejav a dokáže improvizovať snáď na akúkoľvek hudbu. Anjeli naozaj zvestovali nanebovstúpenie debility.
Fara v Legu (sk)
17. 02. 2018 U Legionárov, Košice
foto © Martin Varga
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.