keša | Články / Reporty | 31.07.2017
Tomáš Palucha nehrají k němému filmu na Letní filmové škole prvně. Před čtyřmi lety doprovodili film Salomé, letos otevírají cyklus Němý film s živým hudebním doprovodem dokumentem Čarodějnictví v průběhu věků režiséra Benjamina Christensena z roku 1922, který byl natočený ve švédsko-dánské koprodukci.
Film je rozdělen do sedmi částí, první je ryze dokumentaristická. Tomáše Paluchu ‒ původně duo o kytarách ‒ doplňuje na synťáky a samply Tomáš ze skupiny Orient. Hluboké bubny na úvod, ale bez bicích, je to samplované a zní to sakra dobře. Současně najíždí kytary, žádné riffy, jen plochy, na plátně popis světa, vize pekla, seznámení s dobou inkvizice, jednoduchá animace, žádné větší vzruchy.
V dalších částech film houstne, jde o hraný dokument aneb jak to asi mohlo vypadat, když se pořádaly hony na čarodějnice. Vybrnkávačky, plochy kláves, samply zpěvů, působivé. Jsme v kostele, ve vězení, v mučírně, u umírajícího doma. Zmar, bezmoc. Hudba se mění ve smutek.
Rození satanových dětí, létající čarodějnice, líbání Satanovy prdele, obrazy, které by obstály i dnes, vše s nadhledem a jistou dávkou ironie a sebereflexe. Hudba funguje sama o sobě, nikam diváky netlačí a nekopíruje děj ani jednotlivé výjevy. Plátno potemní, sál je stále ve tmě, většina diváků zůstává na svých místech, hudba zní dál… A mohla by déle.
Letní filmová škola 2017:
Němý film s živou hudbou: Fokus - Švédsko
Čarodějnictví v průběhu věků (1922), hudební doprovod: Tomáš Palucha
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.