Články / Reporty

High Contrast rozcukroval Roxy

High Contrast rozcukroval Roxy

Vadim Petrov | Články / Reporty | 19.12.2016

Prokletí adventu – přátelská nálada, vánoční večírky, tři na každé úterý a sedm na každý pátek, kdy, kam? Dáme pivo v osm tady, žbambéro v deset támdle a ve dvě snad už budem tančit. „Tady je na šatně úplná apokalypsa, jedem pozdě,“ radši zamlčím burrito na Pštrossu, „tak to si tady zopakujete“. Jsme amatéři, chodit kolem půlnoci do klubu, s kabáty v rukou stihnem pivo. Vyprodané Roxy? Při tanci dole rameno na rameni, ale prázdný stolek na sbalení se vždycky najde.

Dimension očividně čekal pouze na nás, set začíná se znatelným zpožděním. Tenhle frajer v černé košili hraje kombinaci mainstreamového dnb a nečekaných zlámaných vypalovaček. Dohromady je lepí hipstrdramy – mám na mysli experimentátory, jako je Rockwell nebo 1991, do žádného subžánru nespadají, zní divně a já je mám moc rád. Ke konci se trochu nudíme, osvědčený recept se příliš opakuje, čekáme na vysněné nemocniční afro.

„Bude hrát remix Adele?“ „A bude hrát to, co zní jako Cry Me a River?“ „Všechno bude!“ High Contrast otevírá svoji poslední peckou Remind Me, jinak je ale první čast setu celkem standardní liquid. Pak sklouzne do temnějších vod, soulové vokály nechá na břehu a páčidlem rozbíjí vodníkovy hrnečky. Chrr chrr kchchch, vrčí techstepy, Lincoln tu nehraje poprvé a ví, že české publikum se s tím nemaže, i v liquidovém setu je potřeba trocha skřípání. Závěrem setu cukruje vlastními hitovkami Roxy jak bábovku, ukápla by nejedna slza nebýt tance o život – na slzy není zbytí.

Následuje Trimer, kterého jsem ani neviděl na plakátu, a atmosféru trochu zpacká. „Hlavně sypat aspoň na 185, pak je jedno, co hraješ,“ takový z něj mám pocit. Meh. High Contrasta si ale zkazit nenecháme, ranní chillout, procházka se samozou a lahváčem.

Info

High Contrast, Dimension
16. 12. 2016 Roxy, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace