redakce | Články / Reporty | 15.08.2017
Interpol není srdcovka a jedna z těch kapel, která hraje soundtrack mého života, jejich desky strhnout, anebo nudí. To první platí v případě debutu a posledního El Pintor, tudíž ohlášení výroční šňůry k Turn on the Bright Lights bylo nejvhodnější příležitostí k prvnímu živému setkání.
V Praze se koncert z původního Lucerna Music Baru přesunul do Velkého sálu Lucerny, ale taky se nabízel open air ve vídeňské Aréně. Místo pro nejlepší kapely na světě, jak se píše ve sbírce When the moon is full, what will you need next? Aréna vypadá jako squat v berlínském Friedrichshainu, posprejovaná cihlová „pevnost“ obsazená lidmi s lahváčemi. Die hard fans v černobílém. Zaujme západní stěna, kterou tvoří velká stage po celé délce, před ní plac pro tři tisícovky.
Než support Froth zaujmou po vlažném dreampopovém nástupu, stihnu projít zákoutí dvoru a zjistit, že Interpol oddálili start o čtvrthodinu. Nástup až za tmy – stylová kapela, stylový přístup. Dávám americano, us redka, whiskey. Froth se hodí k hlavní hvězdě, ale nic víc.
Červené nasvětlení, aktéři v černém. Interpol. Beze slov rozjíždí úvodní part a zvuk mají, oproti předkapele, na své straně, je přímo působivý. Setlist kopíruje patnáctileté album, řízné akordy vhání energii do dusného ovzduší, publikum propadá nostalgii. Bubeník Sam Fogarino nenápadnou, ale účelnou hrou tlačí kapelu kupředu a sekunduje stylizovanému, zdánlivě monotónnímu vokálu. Čistému soundu neškodí ani sílící vítr. Koncert nabírá na obrátkách při skladbě o neutuchající lásce (Stella), Paul Banks cedí větu „… in a wave you say goodbye“, která se ukazuje být pro osud večera určující. Vzápětí oznamuje přestávku kvůli povětrnostním podmínkám, což hned potvrdí bouřka a silný déšť. Venku není bezpečno a už vůbec ne příjemně, tým Areny reaguje okamžitě. Nahání dav do kryté Standhalle i do garáže a skladu. V přeplněném hlavním sálu jsou v obležení nejen bary, ucpané jsou i veškeré chodby až po střechu. Vzpomínám na koncert At the Drive-In na stejném místě, déja vu. Po půlhodině oznamují pořadatelé z agentury FM4 ukončení akce, omluva nebo nějaká kompenzace schází větší části přítomných.
Jestli se uskuteční náhradní vystoupení ještě během měsíčního pobytu Interpol v Evropě, zatím není jasné, vědět by se mělo během následujícího týdne. Opětovná návštěva by nebyla od věci, přehraná strana A desky Turn on the Bright Lights měla parametry koncertu roku.
PS.: Poslední zpráva pořadatele: Bohužel show nelze opakovat. Veškeré vstupenky lze vrátit v místě zakoupení.
Interpol (us) + Forth (us)
10. 8. 2017, Arena, Vídeň
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.