Ivana Sváčková | Články / Reporty | 06.03.2016
Nad čtvrtečním večerem visí velký otazník – už po cestě do Prahy přemýšlím, jak banda s Gregem Gonzalezem v čele nakrmí šesti songy hladové a vyprodané Chapeau Rouge. Řeč je o brooklynských Cigarettes After Sex. Formace seskupená kolem písničkáře Gonzaleze funguje už od roku 2008, nicméně v aktuální čtyřčlenné podobě je viditelná až od roku 2012, kdy vydala první EP nesoucí symbolický název I. – zhruba dvacetiminutovou nahrávkou pulsuje cosi kořeněného. V asociaci na název kapely se dobírám ke slovům jako erotika či svůdná apatie. I. nesekunduje II., nýbrž loni vydané Affection se stopáží doslova jepičí. Cigarettes After Sex jako samozhasínající cigareta.
Startuje se téměř na minutu přesně o půl desáté a bez předkapely. Chlapci si večer otevírají i zavírají sami, a tak set působí spíš jako výplň času, kdy si DJ odskočil na ulici pro kebab než jako vyvrcholení večera. Útlé Chapeau je do posledního záhybu vyplněno krásnými mladými lidmi – ti jako publikum fungují většinou dobře. Randy Miller šimrá basu a pokládá příjemnou melancholickou linku, jež setrvává do poslední chvíle o čtyřicet minut později. Obdobná situace nastává i u ostatních aktérů na pódiu, Gonzalezův zpěv nevyjímaje. Je to pomalé, ale prchlivé zároveň. Tváře kolem vypadají spokojeně, některé si očividně dopřávají svoji posexovou cigaretku ještě na koncertu (tolik k erotičnosti), jiné upadají do slepé letargie. I tak je v Chapeau Rouge šrumec.
Zvuk je jako vystřižený ze studiových nahrávek, tudíž na jednu stranu fajn, na druhou trochu nuda. Improvizace chlapcům moc neříká, a tak se od páteře svých naoko smutných dreampopových kousků příliš nevzdalují. Affection zhruba v polovině setu přichází jako masáž ztuhlého krku, ředí Gregův doposud medový hlas ve sladký nektar. Cigarettes After Sex mají vlastní rukopis, na míle daleko rozpoznatelný a na roky dopředu neměnný – ukázky z připravovaného debutu tomu jedině nasvědčují. Snová prvoplánovost postrádá alespoň občasné meandry. Otázkou tedy zůstává, jak s náhle nabytou slávou brooklynská čtveřice naloží, Nothing´s Gonna Hurt You Baby se dočkává už hlasitého sboru z publika a nebezpečně je směřuje ke statusu kapely s jediným hitem.
Cigarettes After Sex se ocitají na rozcestí – buď svoji verzi uhlazeného shoegazu trochu zašpiní, anebo se postupně propracují k líbivému rádiovému mainstreamu.
Cigarettes After Sex (us)
3. 3. 2016, Chapeau Rouge, Praha
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.