Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 17.10.2017
Čtvrtý a pátý den festivalu Jazz Goes To Town položil nad veškeré dění jednu zásadní otázku: A je tohle všechno ještě jazz? Puristé museli být v Hradci Králové na rozpacích. Ti ostatní se podivovali, ale nakonec museli jen souhlasně kývat hlavou nad odvahou dramaturgů a libovat si v tom, jak je hudba variabilní a že stále se dá objevovat něco, co dokáže bořit stereotypy.
Oba večery měly podobnou strukturu - první část jazzovější, druhá experimentálnější/alternativnější. V pátek večer vykopli Ondřej Štveráček Quartet, který zpoza bicích jistil přesný Gene Jackson, dříve spoluhráč Herbieho Hancocka. Dobře naladěná parta předvedla šlapající vystoupení, uměřené, svižné a publikem po zásluze odměněné.
To marocká zpěvačka Oum, v české premiéře, to byla jiná. Vystoupení, které se o jazz opíralo snad jen v sólových nájezdech trumpetisty Camille Passeriho, bylo podmanivým výletem do pouští severní Afriky. Hudbě dominovala loutna oud, jejíž exotický zvuk se skvěle doplňoval se zasněnou, roztančenou zpěvačkou. Kořeny jazzu a blues jsou někde tady, v těchto oblastech, a v proměnlivé hudbě Oum je to slyšet. Pocitu, že tu hudbu vlastně znáte, se nedalo zbavit, přesto to bylo nové.
Sobotní podvečer otevřela dvojice sólových vystoupení v nádherné Městské hudební síni. Oba vystupující, bubeník Dano Šoltis i Paolo Angeli se svou speciálně upravenou kytarou, která vydá za celý orchestr, vytvářeli dojem soudobé vážné hudby nebo avantgardy. Strhující a působivé.
fotogalerie z koncertu tady i tu
Švédská sedma Angles 7 = odvaz. Ano, zprofanované, ale výstižné. Hutná, až rocková rytmika, epileptický vibrafon, nezastavitelný klavírista a hlavně trojice dechařů Martin Küchen (saxofon), Magnus Broo (trubka) a Mats Äleklint (trombón) v první linii. Celé své vystoupení hráli od podlahy a bez intelektuální strojenosti. Přímočarý groove, dobře naladěná a vtipkující kapela, improvizace i kompozičně svázané pasáže - to byl fantastický koktejl, který málem zbořil Besedu našlapanou k prasknutí. Hudbou, ale i extatickou reakcí publika.
Tečka za festivalem byla... zvláštní. Power trio Poisonous Frequencies přivezli fyzický, hlukový zážitek, který se pro část publika stal příliš velkým soustem. Melodie? Zbytečnost! Synkopovaný rytmus? Přežitek! Ďábelský a chaotický set měl však očišťující účinky. Výmluvná byla pauza na konci, když publikum potřebovalo nemálo vteřin, aby zareagovalo. A pak vybuchlo v dlouhém aplausu.
Jazz v názvu hradeckého festivalu je jen vodítkem. Třidvacátý ročník ukázal, že se pomalu a jistě stává festivalem alternativních přístupů k žánru. Tradice jsou opouštěny, a přesto je cítit úcta k nim. A takový je celý Jazz Goes to Town. Festival plný paradoxů, festival plný spojování nespojitelného. Jen dále!
Jazz Goes to Town 2017
13. – 14. 10. 2017 Městská hudební síň, Studio Beseda, Bio Central, Hradec Králové
foto © Zuzana Průchová
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.