Komu se klaní Creepy Teepee

Na Creepy Teepee je všechno zhruba tak, jak by na festivalu mělo být: počínaje pohodovými vrátnými přes výhradně vege jídlo (třeba skvělé polívky večer zahřejí) po po semknutou atmosféru, kde se všichni po chvíli alespoň od pohledu znají. Když zve headliner fanoušky na jointa, je jasné, že mizí i rozdíl mezi divákem a vystupujícím. Na festivalu je pak unikátní taky silný vizuální prvek, ať už jde o povedenou grafiku oficiálních triček a baťůžků, tombolu uměleckých děl a sítotisk na počkání nebo samozřejmě outfity návštěvníků, díky kterým je už od vlaku jasné, kdo směřuje na festival.

V sobotu se oteplilo, ale tak akorát, nepršelo. Počasí vyšlo ideálně a v ospalé letní atmosféře jako by roztál i program festivalu, který byl po pátečních dystopických tížích Holly Herndon či Wreck and Reference ze všech dnů asi nejvíc rockově a punkově odlehčený. Dorážím na Anne M. Christiansen. Emo/hc z Orlové zahřeje a dává odpoledne do pohybu slušnou dávkou energie. Crywank – kapela s takovým názvem může být jen nesnesitelně ukňouraná, nebo naopak vtipná a sebeironická. Platí samozřejmě druhá možnost a Britové naživo předvádí svěží punk-folk, hnaný svižnými perkusemi a (doopravdy zábavnými) průpovídkami mezi písničkami. „I'm the coolest person in the galaxy,“ zpívá člověk se směšnou vrtulkou na kšiltovce a já proti tomu nemám co namítnout.

Na vnitřní stagi zklidňuje atmosféru pražský producent dné, emotivní ambient funguje jako déšť smývající špínu dní. Opět venku, do rock'n'rollového kotle přilívají mladou krev dánští Yung. Místo lo-fi zvuku alb zaplavují nádvoří festivalu krystalicky prozářenými kytarami ve stylu Japandroids, proč ne.

Brooklynskou crew TTF The Gang tvoří DJ El G a rappeři Ver$aceChachi a SPACEGODWIZARD. Na internetu se honosí tagy jako „new generation hip-hop“ a vážně, tohle je něco jako avantgarda té nejmladší generace (kolik jim mohlo v průměru být, sedmnáct?), kompletně odkojené GTA, selfíčky a instagramem. A tohle se stane, když začnou objevovat vesmír („space hip-hop“ je další oblíbený tag). Estetika počítačových her v jejich beatech působí vzdušně a cool, jakkoliv je trochu bizarní, když si členové crew dělají selfies přímo na stagi, na pozadí proklamací typu „free your mind“. Pro někoho možná nedospělé, rozhodně je ale dobré vidět, že hip-hopu nedochází krev a nová generace je na cestě.

Dlouhé zvučení dává tušit, že se chystá něco speciálního. Bigband se třemi hráči na dechy v divných stříbrných pláštích a hammondky, okázalá rock'n'rollová manýra v rozmáchlém gestu kytaristy „ladies and gentlemen, King Khan!“, Vchází na pódium a aura kolem něj by se dala krájet. Co je to za člověka? Tygrovaný outfit a peří na hlavě, mysteriózní skoro jako Sun Ra, obrovské a zároveň naprosto absurdní charisma. Z jiného světa. Slova jsou zbytečná, pudová síla funku je nechává stranou a působí přímo na tělo, dole to vře živočišnou energií. King Khan, král - poručí hipsterům pod pódiem klanět se a nikdo se nezmůže na námitku. Velkolepé.

Afterparty uvnitř zajišťují Apostille, Skull Katalog a Still. Pokračují v punkově energickém duchu, i když bezstarostný funk střídá křik a zkresleně agresivní, post-punkový, elektronický dusot. Apostillův set je fyzický zážitek, ve kterém on sám zběsile běhá tam a zpátky a pouští se do vřavy mezi lidi. Hala pivovaru tepe ještě nějakou dobu.