David Šír | Články / Reporty | 15.07.2015
Na Creepy Teepee je všechno zhruba tak, jak by na festivalu mělo být: počínaje pohodovými vrátnými přes výhradně vege jídlo (třeba skvělé polívky večer zahřejí) po po semknutou atmosféru, kde se všichni po chvíli alespoň od pohledu znají. Když zve headliner fanoušky na jointa, je jasné, že mizí i rozdíl mezi divákem a vystupujícím. Na festivalu je pak unikátní taky silný vizuální prvek, ať už jde o povedenou grafiku oficiálních triček a baťůžků, tombolu uměleckých děl a sítotisk na počkání nebo samozřejmě outfity návštěvníků, díky kterým je už od vlaku jasné, kdo směřuje na festival.
V sobotu se oteplilo, ale tak akorát, nepršelo. Počasí vyšlo ideálně a v ospalé letní atmosféře jako by roztál i program festivalu, který byl po pátečních dystopických tížích Holly Herndon či Wreck and Reference ze všech dnů asi nejvíc rockově a punkově odlehčený. Dorážím na Anne M. Christiansen. Emo/hc z Orlové zahřeje a dává odpoledne do pohybu slušnou dávkou energie. Crywank – kapela s takovým názvem může být jen nesnesitelně ukňouraná, nebo naopak vtipná a sebeironická. Platí samozřejmě druhá možnost a Britové naživo předvádí svěží punk-folk, hnaný svižnými perkusemi a (doopravdy zábavnými) průpovídkami mezi písničkami. „I'm the coolest person in the galaxy,“ zpívá člověk se směšnou vrtulkou na kšiltovce a já proti tomu nemám co namítnout.
Na vnitřní stagi zklidňuje atmosféru pražský producent dné, emotivní ambient funguje jako déšť smývající špínu dní. Opět venku, do rock'n'rollového kotle přilívají mladou krev dánští Yung. Místo lo-fi zvuku alb zaplavují nádvoří festivalu krystalicky prozářenými kytarami ve stylu Japandroids, proč ne.
Brooklynskou crew TTF The Gang tvoří DJ El G a rappeři Ver$aceChachi a SPACEGODWIZARD. Na internetu se honosí tagy jako „new generation hip-hop“ a vážně, tohle je něco jako avantgarda té nejmladší generace (kolik jim mohlo v průměru být, sedmnáct?), kompletně odkojené GTA, selfíčky a instagramem. A tohle se stane, když začnou objevovat vesmír („space hip-hop“ je další oblíbený tag). Estetika počítačových her v jejich beatech působí vzdušně a cool, jakkoliv je trochu bizarní, když si členové crew dělají selfies přímo na stagi, na pozadí proklamací typu „free your mind“. Pro někoho možná nedospělé, rozhodně je ale dobré vidět, že hip-hopu nedochází krev a nová generace je na cestě.
Dlouhé zvučení dává tušit, že se chystá něco speciálního. Bigband se třemi hráči na dechy v divných stříbrných pláštích a hammondky, okázalá rock'n'rollová manýra v rozmáchlém gestu kytaristy „ladies and gentlemen, King Khan!“, Vchází na pódium a aura kolem něj by se dala krájet. Co je to za člověka? Tygrovaný outfit a peří na hlavě, mysteriózní skoro jako Sun Ra, obrovské a zároveň naprosto absurdní charisma. Z jiného světa. Slova jsou zbytečná, pudová síla funku je nechává stranou a působí přímo na tělo, dole to vře živočišnou energií. King Khan, král - poručí hipsterům pod pódiem klanět se a nikdo se nezmůže na námitku. Velkolepé.
Afterparty uvnitř zajišťují Apostille, Skull Katalog a Still. Pokračují v punkově energickém duchu, i když bezstarostný funk střídá křik a zkresleně agresivní, post-punkový, elektronický dusot. Apostillův set je fyzický zážitek, ve kterém on sám zběsile běhá tam a zpátky a pouští se do vřavy mezi lidi. Hala pivovaru tepe ještě nějakou dobu.
CREEPY TEEPEE 2K15
10. - 12. 7. 2015 2015
bývalý pivovar Lorec, Kutná Hora
foto © Creepy Teepee
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.