Koncerty na LFŠ 2016: Houpací koně, Děti mezi reprákama, Wild Tides

Doprovodnému programu Letní filmové školy v Uherském Hradišti každoročně vévodí koncerty, které poskytují kýžené protažení dolních končetin po dlouhém vysedávání v přítmí kinosálů. V posledních letech se hudební dramaturgie více otevřela známým jménům, letos tak v programu nechybí Aneta Langerová nebo Mňága a Žďorp. Naštěstí pořadatelé pod tlakem sponzorů nezapomínají ani na alternativní kořeny festivalu. Časy, kdy si LFŠ podmanili experimentální hip-hopeři Dälek a nekomfortní Lydia Lunch jsou možná dávno pryč, přesto si pořadatelé stále zaslouží respekt.

Mezi nejzajímavější vystupující letošního ročníku LFŠ bezesporu patřili ústečtí Houpací koně, kteří aktuálně připravují nástupce skvěle hodnocené desky Everest. Po letech neúnavné dřiny si formace užívá zasloužený úspěch a podle nových skladeb to ani v nejmenším nevypadá, že by toto šťastné období mělo skončit. Příchod nového spoluhráče Pavla Nepivody vlil do žil pořádnou dávku energie a syrové kytarové mezihry připomínaly pomalu legendární Sonic Youth. Vše navíc povyšovaly procítěné texty frontmana Jiřího Imlaufa, který u nás prakticky nemá žádnou konkurenci. Takhle rozhodně nevypadá poklidně stárnoucí kapela před důchodem. Brněnské Květy, které na pódium nastoupily o chvíli později, rozhodně neudělaly žádnou ostudu, ale o pomyslném vítězi večera bylo jasno.

Pondělní program nabídnul mezigenerační setkání písničkářské poetiky projektu Děti mezi reprákama a sedmdesátníka Vladimíra Merty. Dle očekávání přišla první na řadu sestava kolem vytáhlého Dominika Zezuly. Středobodem koncertu se stal materiál z připravované druhé studiové desky Haiku, písním tak překvapivě vévodil zvuk klavíru na úkor akustické kytary. Oslavované texty se naživo ukázaly jako dvojsečná zbraň, zásahy přímo na komoru se střídaly s poezií na úrovni studenta prvního ročníku gymnázia. Ty nejlepší momenty tak nakonec přišly, když Ondřej Mikula (Aid Kid) v roli spoluhráče vystavěl mohutné kytarové stěny a ukázal, že nemá cit pouze pro atmosférickou elektroniku. Ohlas publika nebyl vyloženě chladný, byť postarší návštěvníci koncertu pouze nezúčastněně posedávali a vyčkávali na příchod hlavní hvězdy.

Středeční večer poté patřil mladým kapelám Ghost Of You a Wild Tides, které jsou řazeny mezi největší objevy na tuzemské nezávislé scéně. Dvojkoncert zahajovali téměř domácí Ghost Of You, návštěvnická kulisa však ani zdaleka nebyla taková, jak by si členové formace představovali, ať už to bylo způsobeno brzkým začátkem, výškou vstupného nebo řadou nedávných vystoupení v Uherském Hradišti. Na kapele se to nijak neprojevilo a předvedla profesionální výkon, byť jejich hudba postrádala větší dávku autenticity. Kontrast s pražskými kovboji Wild Tides nemohl být snad ani větší. Kuba Kaifosz a spol. nepostrádali tah přímo na branku, sázeli jednu údernou skladbu za druhou a opět potvrdili pověst jedné z mála tuzemských kapel, která může v dnešní době hrát dřevní rock n roll a neztrapnit se.