Marek Dočekal: Fanatismus je říkat, že odlišný lidi maj jiný práva než bílá rasa

Marek Dočekal, organizátor festivalu Žižkovská noc a mnoha dalších koncertů, kulturních akcí i aktivista pomáhající lidem v nouzi, ať už jde o bezdomovce nebo jinak sociálně vyloučené. V těchto dnech ho nejčastěji zastihnete v Ústí nad Labem, kde se snaží zlepšit životy lidí vyhozených z tamějších ubytoven.

Jsi prý zářným příkladem "multikulturního fanatismu" – to musí člověk brát jako poklonu, i když tak to na webu Stop-multikulti.cz jistě nemysleli. Pamatuješ si moment, který tě k sociálnímu cítění postrčil?
Hah, asi jde o to, kdo o fanatismu mluví. Mám pocit, že dělám normální věci, jako třeba někomu nabídnout pomoc, když jí potřebuje, to snad neni multikulturní fanatismus, ty vole. Multukulturní možná, fanatismus ne. Fanatismus je říkat, že odlišný lidi maj mít jiný práva než bílá rasa a tak dále. Nepamatuju si nějakej konkrétní moment, spíš kombinace dobrý výchovy - dík mami - a skauta, kam jsem chodil jako malej, tedy prostředí, kde nebyla jen nenávist a vepřový rypáci.

Ty jsi i velmi aktivní na hudební scéně, dělal jsi manažera, jsi promotér – co tě přivedlo k muzice?
Na střední má člověk dost času dělat blbosti, chodit do parku za školu, po škole někam pryč. Koncert je ideální příležitost, jak vypadnout ze stereotypu. Chodil jsem na reggae a ska, byla to prdel, pak začaly punkový mejdany. Chtěl jsem ušetřit pade, tak jsem začal kapelám lepit plakáty. Ten zlom nastal někdy deset let zpátky - šli jsme na punkovej koncert a nějaký moji fellas se tak přežrali před koncertem, že ani nemohli pogovat. Po koncertě se vedly takový dementní pivní řeči, jak je všechno na píču, tak mi přišlo, že s timhle punkem nechci mít nic společnýho, jen kecat a nic nedělat. Ještě v noci jsem vykopl na svůj Bandzone profil výzvu, že uděláme benefiční koncert, ať se lidi ozvou. Do rána napsaly tři kapely, dali jsme se dohromady s pár lidma a výsledek byl benefiční koncert pro kojenecký ústav v Krči, kde byly děti do tří let. Udělali jsme jich nakonec asi dvacet po celé republice - od Prahy přes Brno, Liberec dvakrát, Moravskou i Českou Třebovou nebo třeba Kladno. Vybralo se 177 000 Kč, což nám v podmínkách nonstop party a cestování vlakem místo školy přišlo naprosto super a nad očekávání. Koncerty mě bavily, asi mi to šlo, tak jsem u toho zůstal, i když se nejednalo jen o benefiční akce. Rozjeli jsme další projekty, pár kapel, pár festivalů.

Tvé aktivity se promítají i do pojetí Žižkovské noci. Několik podniků jsi z akce vyloučil, stejně jako skupinu Na Rovinu! kvůli odznaku Islám v ČR nechceme. Je proti tobě štváno ne zrovna sympatickými hnutími na netu a předpokládám, že dostáváš nejrůznější zprávy na sociálních sítích...
Děláme normální věci, který by bylo fajn, kdyby se řešily všude. Nejen na kulturní scéně, ale i v majoritní společnosti, žádnej fanatismus, ale normální hodnoty. Na Rovinu! nedostali zaplaceno a vyhodili jsme je z klubu, bohužel až po koncertě, dřív jsem se tam nestihl dostat. V minulosti jsme zrušili koncert kapele SAS, když se ukázalo, že maj debilní názory na muslimy, migraci a Romy. Anebo čtení jednoho básníka, když se ukázalo, že chodí na demošky s A. B. Bartošem. Zrušení účasti několika klubů kvůli pochybný klientele mi přijde jako samozřejmost a jsem rád, že nejen mně. Přeci se nemůžu hlásit k nějakejm hodnotám a pak bejt ok s tim, že barman by střílel uprchlíky ještě na moři anebo že týden po mojí akci budou v tom samém prostoru hrát lidi s jasnejma vazbama na nácky. V Kainu to byl Ortel, na Chmelnici nejen Sekhmet, Silva Nigra a Inferno, v baru Divočák dementní klientela, v Rock'n'roll Pizze zase koncert jiný rasistický kapely à la Ortel plus názory barmana. V minulosti to byly Zahrádky Žižkov kvůli srazu DSSS. To je jedno hovno vedle druhýho, do kterýho člověk nechce šlápnout. A když už šlápne, je třeba ho setřít o chodník.

Dostal jsem destíky dementních zpráv, výhrůžek, urážek. Během utečenecké krize v roce 2015 to bylo hodně výhrůžek se zapálením klubu, bytu anebo uprchlických center (WTF?), pak to bylo časté nařčení z fašismu, komunismu, bolševismu anebo z "kádrování kapel", který není každýmu po chuti, aniž by mu došlo, že si svobodně vybíráme, který kapely chceme do klubů a který ne. Vyšlo několik článků na nesmyslnejch serverech typu NaštvanéMatky.cz a tak. Některý kapely pak se mnou nechtěj mít nic společnýho, maj strach, že bych je kvůli jejich kamarádům označil za nácky (zdravim do Plzně). To je holt daň za to, že nedržím hubu. Ne nadarmo píšu do eventů "pokud jsi rasista, xenofob a nebo jen agresivní hňup, tak raděj zůstaň doma". Na koncertě pak může bejt víc klid. A když lidi napíšou "hele, to je blbý, jako sem asi rasista, a jestli nemůžu přijít, tak vám na to seru", jen se směju. Celý to má jeden cíl - nechci vytvářet prostředí, kde se budou lidi bát, kde se bude kluk bát chytnout kluka za ruku, kam se budou bát chodit lidi kvůli barvě kůže. Tohle odmítnutí mi připadá přirozený.

V současnosti dostávám hodně zpráv od lidí z facebookové skupiny Ústí nad Labem s mimořádně nechutnym rasistickym obsahem ohledně pomoci místním ze zrušených ubytoven. Mám pocit, že v Ústí někdo musel zakopat temnej artefakt probouzející v lidech animální zlo. Nebo že v čističce vody do ní sypou chemtrails. Netušim, ale je to dost zlý. Nálada místních, ať na netu nebo naživo, je neskutečná. To pak nejsou zprávy, ale hádky a diskuze na téma "vyvracení nejzažranějších mýtů o Romech" a tak dále a tak dále. Hell is empty and all the devils are here.

Ten, kdo sleduje tvůj Facebook, si nemůže nevšimnout náklonnosti ke kapele Houpací koně, která letos na Žižkovské noci vystoupila. Dnes se v Ústí sám angažuješ, z místních ubytoven, které zavírají, byly vyhozeny na ulici celé rodiny. Jak ses o problému dozvěděl a jaká je aktuální situace?
Celý Ústí je láska, i když platonická, za to může jiná ústecká kapela - Houba. Obě kapely maj skvělý syrový texty, hudba je taky spoko, takže to je ideální doping, když je blbá nálada. U Houpacích koní je ta láska dost ambivalentní, ale pořád je to láska. A jo, je to melancholický, poslouchat písničky o Ústí v Ústí. V hlavě mi hraje Houba: "Lituju lidi bez svědomí, lidi, co se nezlomí, když do nevinnejch dělaj díry…" A být pod Klíší a poslouchat album Tiché dny na Klíši je nejvíc.

No a teď jsem tady. O problému vím už nějakou dobu, co na to místní sdružení Na ulici nepůjdeme! Upozorňuje, asi měsíc a půl nazpět, co se začala řešit bytová krize. Přijel jsem s dalšími na demonstraci za práva místních a tady jsme se dohodli, že iniciativu podpoříme. Kultura by měla bejt avantgarda i jinak, než se zfetovanej válet na zemi a nebo se donekonečna bavit o nejlepší metalový desce. Dohodli jsme na poslední červnovou středu sousedské setkání pro lidi z jedné ubytovny - na problém se upozornilo a teď je třeba o tom neustále mluvit a tepat do místních, aby se něco změnilo.

Situace je taková, že kvůli neschopnosti obvodu Střekov a vůbec nechuti v celém Ústí skončilo na ulici pětadvacet lidí - rodiny, malé děti, těhotné maminky, staří lidi. Ti nejchudší, co propadli sociálním sítem až na dno. Město o tom celou dobu vědělo a dopustilo takovou situaci. Než tomu zamezit, bylo asi jednodušší udělat "krizové" ubytování v tělocvičně v Předlicích. Připomíná mi to šílenou situaci na hranicích během uprchlické krize anebo třeba při odsunu. Lidi jen čekají a neví, co se bude dít. Pár má šanci na nový byt, ale nic neni jisté. Jedna paní má od středy bydlení, ale do konce týdne zůstane v tělocvičně, protože sice bude mít byt, ale nebude tam mít co jíst. Další pán nemá ani na cestu do Ostravy udělat si nový doklady a vyřešit úřady. Maminka nemá na mlíko a plíny. A tak dále a tak dále. Unavujou mě debaty na téma "a jaktože na to nemaj". Nejsem tu od toho lidi soudit anebo řešit proč a co, ale pomoct jim v momentu, kdy se na ně majoritní společnost vysrala a "odsunula" je z bytů do takových podmínek. Přišli o střechu nad hlavou a poslední peníze dali za přežití. A to doslova. Není tam ani kuchyň, nelze si tam uvařit teplý jídlo. Naštěstí se podařilo domluvit kuchyňku u Člověka v tísni, takže včera byl i teplý oběd, i když se čekalo na suroviny.

Nejhorší to tam mají děti, není moc co dělat, než se kousat nudou a zlobit. Včera na místo dorazily dvě skvělé divadelnice z Žižkostela, které s děckama hrály hry, divadlo, malovalo se, závodilo, žonglovalo. Zvedlo to náladu o 666 % i dospělým, všichni se smáli, nikdo se nehádal, bylo to snesitelnější. Nemám iluze, že pár obrázků něco změní, ale zase - je to gesto, je to pro radost, pro lidi v těžký situaci. To je to hlavní. Nejde jen o chudobu, ale o hluboko zažranej rasismus, kterej je zbytečnej a hlavně hloupej. Dnes mají okolo druhé dorazit další dva dobrovolníci, s arteterapií a dalšíma legráckama.

Jsi z Prahy, nedostáváš to v Ústí otlučené o čumák?
Spíš mi to lidi nevěřej. Takticky říkám, že jsem ze Žižkova, to obrousí hrany, asi podobnej hood. Místní se diví, že se tu angažuju, ale mi to připadá normální - je to ani ne pětapadesát minut od Crossu vlakem, to je skoro jako jet do Modřan. Takže za barákem.

Jak situaci Ústí zlepšit, jak ji můžou podpořit další?
Situace se může zlepšit už jen tím, že se o ní mluví - nezapomenout na místní, nedovolit majitelům nemovitostí a politikům s nima zametat. Před akcí přímo na Klíšské byli místní hodně skeptiční, ale dorazilo přes stopadesát lidí a myslím, že to mohlo pár věcí nastartovat. Angažují se i lidi z místního Food Not Bombs a další jednotlivci, hejbe se to správným směrem. A vymejšlí se další nejen kulturní akce na podporu místních. Teď je ale hlavní pomoc přímo v tělocvičně v Předlicích. Pokud vás tahle kauza zajímá, sledujte skupinu Na ulici nepůjdeme! a Doražte do Předlic. Za jakoukoliv návštěvu budou místní moc rádi.