Články / Sloupky/Blogy

Me, the third #1

Tereza Tůmová | Články / Sloupky/Blogy | 27.10.2014

Roxy slaví narozeniny. Roxy je posh podnik, dneska plnej hipstrů. Možná tu jsou i jindy, to nevim. Já jsem taky hipstr, mám na sobě holinky a kloubouk, můj kolega z Indie prohlásil: „You better wear that on a horse.“

Na minutu přesně dojdu do NoDu a zdravím Manon meurt, vypadaj, že si mě nepamatujou, těžkej život. A hned Kalle. Nebudu to rozmazávat, jsem spokojená, celej večer. I když je mi v těch holinkách s chlupama vevnitř vedro a šokuje týpek za mnou, co si během setu Manon meurt zpívá texty. Takže už jsou slavný, je to hotovka. Jak by řekl Jack White: „Once they sing the lyrics, it is folk.“

Kecáme s kámošem u baru a kujeme pikle, plán je následující: až půjde bubeník MM kolem, kámoš mu (nenápadně, jakbysmet) podrazí nohy, týpek padne a seznámení je hotový. Dřív, než se povede akci provést, přichází jinej chlápek. Má klobouk, jako já, kámoš ho zná. Týpek se jmenuje Jakub a organizuje Kavárny naživo, dneska s tím byl v Sama doma, což není nejatraktivnější reklama, ale budiž. „Řekni Tereze něco o kavárnách, ona ti to pošle do Full Moonu.“ – „Fákt jo?“ (teď přichází můj moment slávy, všimli jste si?) – „Tak mi řekni, co to jsou Kavárny naživo, máte nějakej facebook?“ – „Náš facebook je kavarnypecivo, protože nám to kavárny naživo nechtělo vzít, jakože kavarny nazivo, chápeš, systém tam viděl nazi a smůla.“

WWW mě fakt nebavěj, to je prvoplánový, po dvou minutách jdu domů, cestou míjím Vegyho z Wild Tides na schodech a chvíli váhám, mám mu říct o rozhovor k tý jejich nový desce? Ještě by si mohl myslet, že jsem ňáká pošahaná fanynka a Kuba si to určitě zpromuje sám, beru metro.

Na dobrou noc cituji Amose Oze: „Počítal to mezi své staromládenecké zvyky, stejně jako to, že ztrácel víčka od sklenice se zavařeninou, že si zastřihl chlupy v jedné nosní dírce a zapomněl na druhou, cestou na záchod si spěšně rozepínal kalhoty už na chodbě, na záchodě se netrefil do mísy a ještě během močení splachoval, aby zvukem tekoucí vody povzbudil ochablý měchýř: snažil se skončit zároveň se splachovačem, a tak to byl vždy závod mezi vodou z jeho těla a tou, která splachovala mísu.“

Info

foto © Honza Kolář

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

5 zimních písniček pro tichou noc podle Full Moonu

redakce 22.12.2024

Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.

Šejkr #145: Peříčka

Michal Pařízek 13.12.2024

Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.

Proč je jetel špatným křesťanem? Protože si nepřeje být spasen. (Gurumánie)

Minka Dočkalová 12.12.2024

Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.

Preview: Le Guess Who? 2024

Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024

Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.

Šejkr #140: V obraze

Michal Pařízek 04.10.2024

Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.

Šejkr #139: „I’m sure we’re not the only ones“

Michal Pařízek 20.09.2024

Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…

Šejkr #138: Prsten

Michal Pařízek 06.09.2024

Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…

Tak daleko, tak blízko: Mario „Dust“ La Porta (Psychopathic Romantics)

redakce 29.08.2024

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

Šejkr #137: V přízemí

Michal Pařízek 23.08.2024

Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.

Válová a Janáček, abstrakce na třetí

Veronika Mrázková 13.08.2024

Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace