Jakub Béreš | Články / Reporty | 18.07.2017
Poslední den na Meltu konečně nepřinesl tak silně nabitý line-up a člověk nemusel řešit, že by se nejraději rozkrájel. Modeselektor sobotním setem uzavřeli stage pro menší jména, a tak z harmonogramu vypadlo jedno místo, kam byla radost zabloudit. To však neznamená, že ty ostatní neměly co nabídnout, teď už jen na sebe všechno hezky navazovalo. Hlavní stage se střídala s druhou největší a do toho na všemožných lokacích hráli zajímaví producenti. Na Sisyphos v lesíku u vody se hrál z nejrůznějších klidný house, na další pláži bruslila producentská dvojice Stickle & RIP Swirl a jejich selekce trapu/grimu a před hlavní branou vítala jedna z mnoha producentek v letošním line-upu - Tijana T.
Melt každým ročníkem přidává na rozmanitosti interpretů na hlavní stagi. Žánrově nás tak v dolíku mezi dvěma největšími průmyslovými stroji mohl potkat jazz, pop, techno i rap. Poslední den se navíc přidali i zástupci starého dobrého rocku The Kills. Show plná předvádění se a silných kytarových sól, která by zbourala nejednu halu, u návštěvníků Meltu příliš nezabodovala, a festival si musel na první moshpit počkat až na Die Antwoord.
Na ploše s tak velkou konkurencí a malými vzdálenostmi je těžké nachystat set, který by udržel pozornost po celou vymezenou hodinu. Soulwax aka belgická odpověď na Kraftwerk a Duft Punk k tomu měla solidně našlápnuto. Už jenom tím, že předvedli nejlepší vizuální show bez projekcí. Tři velké sloty pro bicí, dva menší pro klávesy, uprostřed pódia desítka modulátorů a před ní typická stříbrná hlava podobná Kafkovi na Národní. Nástroje i hudebníci samozřejmě v bílém. Jenže show se začala velmi rychle oposlouchávat...
fotogalerie z posledního dne Meltu tady
Jestli Meltu něco tento rok nevyšlo, byl to výběr headlinerů. Situaci zachránili francouzští Phoenix se svou žvýkačkovou show, která obsahovala všechno, co má show na hlavním pódiu mít. Včetně závěrečného chození po lidech a stage surfingu od usměvavého frontmana Thomase Marse, kterého neodrovnala ani konfeta vystřelená přímo u obličeje. Phoenix se nesnažili být cool ani se zbytečně nepředváděli, jediným cílem bylo zahrát dobrý koncert, a to se jim povedlo na výbornou. O něco hůře se pak předvedlo nejtučnější jméno v line-upu, novodobý cirkus bez nápadu zvaný Die Antwoord.
Náladu spravila předposlední část čtyřhodinového setu Âme b2b Rødhad, nemilosrdná a nápaditá navzdory tomu, že byl poslední den festivalu a všichni toho měli plné cvičky. Final song pak patřil dánské MØ s novým, popovějším materiálem, ale pořád stejným nasazením a upřímností. Ta by se hodila na hlavní stage více než samoúčelné pokřiky z vakua Die Antwoord.
Melt! Festival 2017
14. – 16. 7. 2017 Ferropolis, Německo
www.meltfestival.de
foto © Filip Kůstka
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.