Jakub Béreš | Články / Reporty | 25.06.2017
Tribuny během hlavních koncertů druhého dne festivalu Metronome sice zůstaly poloprázdné, fanoušci se však trousili už od odpoledních hodin. Organizátoři lákali na osvědčená česká jména ve speciálních festivalových setech. Davida Kollera jsme tak mohli vidět kromě starých šlágrů od Lucie zpívat po boku Katarzie, umírnění Lanugo osvěžili svůj set o sedmičlenný orchestr a Kláru Výtiskovou ve formaci Klara & The Pop doprovázel na klávesy její kamarád z konzervatoře, držitel Grammy Ondřej Pivec.
Prvním velkým sobotním zahraničním jménem byli britští Blood Red Shoes. Vidět na festivalu, kde hlavní stage většinou okupují mužští headlineři, kapelu s frontwoman je vždy osvěžující, obzvláště pak s Laurou-Mary Carter, jejíž hlas by neměl problém smést nejednoho oplzlého fanouška, a přitom si zachovat dámskou ladnost. Právě s tou se pohybovala po stagi z jedné strany na druhou, a když zrovna nezpívala úderné sloky, švihala výbojnými kytarovými sóly.
Netradiční popový boyband a nejemotivnější účinkující v celém line-upu Young Fathers už několik let platí za velkou koncertní senzaci. Držitelé Mercury Prize za debut Dead (2014) vzývají staré předky šamanskými rituály s chytlavými popovými refrény. K triu z Edinburghu nelze mít nevyhraněný názor, jejich hudba se nachází za hranou všednosti, od níž se ještě vzdalují během koncertů, když jejich show připomíná zběsilý běh k Viktoriiným vodopádům. O dokreslení animálního afrofuturizmu se starají ostré beaty a závěry skladeb s pralesními samply.
fotogalerie z festivalu zde
Při poslechu posledních dvou desek Kasabian se nelze ubránit otázce: „Co se to s nimi děje, to jim sláva stoupla tak moc do hlavy?“ To, co na deskách zní jako laciný poprock, živě dostává fasádu hospodského mačo rocku a v upoceném kotli funguje skvěle. Na úrodnou půdu padají stadiónové refrény a výborná světelná show, za kterou by se nemusela stydět nejedna velká popová hvězda. Kasabian se chytli příležitosti a stali se velkou mainstreamovou rockovou kapelou, dnes už nechtějí šokovat, ale bavit. A to nové i staré fanoušky, které nakonec uchlácholí setlistem, v němž dávají velký prostor starým hitům z doby, kdy zpěvák Tom Meighan ještě nosil dlouhé vlasy.
Metronome to dokázal? Z rozporuplně přijaté události, kterou dost možná nikdo nepotřeboval, se hned druhým ročníkem stala organická akce, jenž si dokáže získat publikum jednoduchou cestu. Jedna hudební legenda a k tomu velká současná kapela. Chytrý způsob, jak nalákat pod festivalová pódia starší posluchače, kterým není líto za pohodlí městské události zaplatit.
Metronome festival
23. – 24. 6. 2017, Výstaviště, Praha
foto © Romana Kovácsová
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.