Jarmo Diehl | Články / Sloupky/Blogy | 08.11.2020
Denní přísun nových českých písniček si vyžádal nový formát, někdo se tím musí prodrat. Nemyslíme, že by to bylo jen dobou koronavirovou, která přeje nahrávání, tuzemská hudební scéna je zkrátka živá nehledě na nemožnost koncertování. Ve výběru písniček, tracků, ípíček, klipů a desek se budou naši redaktoři střídat, a i když jsme sami zvědaví, jak budou schopní vykračovat mimo svoji komfortní zónu, nečekejte úzce žánrové selekce. Metalové nebo elektronické díly nejsou v plánu, zato je v plánu reflektování slovenské scény, která je taky naše. Ale to až příště.
Durchumdurch - Když hrubne řeč
Těžko říct, co je to „alternativní post-punková kapela“, jak o sobě tvrdí prostějovští Durchumdurch. Nechme stranou název skupiny (sick), citujme: „Agresivita, buranství i následná nesrozumitelnost a temnota… To jsou emoce, které singlem silně rezonují. Je to reakce na aktuální dění v dnešní rozdělené společnosti,“ tvrdí hudebníci. To je jistě pravda, ale odkazovat na nejmenovaný projev z 2/11/2014 je zvláštní. Do googlu to datum dávat nebudu, tipuju Zemana. Pochybuju, že je nutné odkazovat na projev kohokoliv sedm let zpátky, denní přísun verbálních výronů je nepřetržitý. Text písně je naštěstí civilní a nekonkrétní, hudební výraz osobitý, i kapku nevýrazný. Singl se natáčel ve studiu Ziki, kde nahrávali třeba Leto, Unna nebo Laundered Syrup, tedy kapely spojené se scénou kolem MamaMrdaMaso. Ale Durchumdurch jsou z jiného masa. Těsta.
Acoustic Needles – Cycling EP
Kapela třech bubeníků, to se neslyší často. Bohudík Acoustic Needles se věnují jiným nástrojům, u bicích zůstal profesor Michal Nosek, který má kapelu se svými dvěma žáky. Když řeknu „moderní jazz“, někomu asi vyskočí vyrážka, ale i když k proklamovaným jménům Robert Glasper, Jordan Rakei nebo i Ilustratosphere je ještě daleko, žánroví fanoušci nejspíš ocení. Atmosféru a neškodnost, což jsou synonyma pro výrazné harmonie. Některé skladby mají pozoruhodný vývoj, práce s rytmem zaujme.
LawD – 9-5
Pražský producent, zpěvák a rapper z Vinohrad vydal první desku. To je věta oznamovací, snad ne taky diagnóza. „Album je koncipováno jako volnočasový projekt. Je tvořen v domácích podmínkách a i podle toho definuje svůj zvuk.“ Hm. Tohle vyzní vždycky alibisticky, proč si podrážet vlastní židli. Daniel Flek má rád zvukové plochy, měkký zvuk a ležérní flow, proč ne. Problém je, že je to měkoučký až moc. Když už musím usnout, měl bych být i trochu otlačený, abych věděl, že nespím sám se sebou. Místy by to mělo více kopat, hostovačky jsou v jedné lajně. Dál, hloub.
Teepee – Closer
Profi. Dreampopová dvojka Teepee má nový klip k písničce Closer z desky Where the Ocean Breaks. „Námět klipu vznikl u příležitosti oslav 30 let Zahradní architektury Kurz, kdy Koucký (Old & Rich Production) společně s Kurzem přemýšleli, jak vdechnout příběh a poetiku tvrdé práci zahradního architekta.“ Můžeme tomu říkat obrazová báseň, videoklip nebo marketingové spojení dvou světů, jak je komu libo. Jsou tam samí krásní lidé, často v maskách nebo ve spodních hábitech, hodně leteckých záběrů a taky zahrady, parky a střechy navržené a realizované zahradním architektem Alešem Kurzem. K poetice Teepee se to opravdu hodí, čili jak se říká win – win. Tolik krásy až děsí.
Lowmoe - Let's Just Not
„Stav, kterého se bojíme nejvíc – že všechny naše následující dny budou naprosto stejné jako dnešek – v době všeobecného tlaku na produktivitu a kreativitu oslavujeme,“ říká Nela Bártová o videu, které Lowmoe natáčeli v Ostravě. VHSková estetika, sídlák, večerky. Lowmoe si zakládají na tom, že jsou audiovizuální dvojka a má to relevanci. Stejně jako jejich celá deska Recalibrate, ze které je track Let's Just Not. Ta je asi nejtanečnější v jejich diskografii a taky nejpovedenější. Recenzovat budeme v prosincovém Full Moonu. Myšlenka, obraz, zvuk, ponuré tance, všechno caïk.
Thom Artway - Dream Your Life Away
Týdenní přehlídku zakončíme u Thoma Artwaye, což není nic, co bych ještě v pátek čekal. Jeden ze songů, který si u nás nebude lehce hledat publikum, ale třeba se pletu, tak jako tak nezávidím manažerovi. Na rádiovou popinu českého střihu příliš chytré, příznivci alternativy zase budou mít problém při čtení jména Artway polknout. Jenže song Dream Your Life Away napsal s Eddiem Stevensem, což je hudební partner Jany Kirschner a taky ten, který dělal s Moloko. Písnička je tudíž velmi muzikální, hlasy se překrývají, je to veselé, ale ne podbízivé, a v jednu chvíli to naskočí na starší vlnu LCD Soundsystem, aby to z ní hned zase seskočilo. „I think we could all do better.“ Určitě.
foto © Václav Mach
Michal Pařízek 10.01.2025
Tehdy jsme Jamese a spol. přemluvili, aby před setem s Lydií Lunch (v Praze se staví ve středu, mimochodem) dali ještě Gallon Drunk set...
redakce 10.01.2025
Ona zpívá: Ty píšeš básně, ale já pořádám večírky. Oni zase: My píšeme básně stejně dobře, jako děláme večírky.
redakce 09.01.2025
Romance pro nevšední den, duchovní písně ke konci světa, hledání hranic lidskosti. Ovšem o radost se podělíme.
redakce 08.01.2025
Někdo svět ztrácí, někdo nachází, všichni jsou plní radosti, nebo spíš věčného smutku. A všechny máme rádi, protože se v tom plácáme s nima.
redakce 07.01.2025
"Your natural state is threatening," říká ten, jehož hřeben umí 360°, ohledávání přirozeného stavu věcí se pak věnují i ornitoložky z Jižních Čech.
redakce 06.01.2025
"Anděli, řekni mi, že je to v pořádku," zpívá v písničce Angel nuevo a my bychom taky rádi řekli, že je to v pořádku, ale co my víme!
Michal Pařízek 27.12.2024
Vlastně jsem si myslel, že to tak dlouho není, dodnes si pamatuju, jak jsme se domlouvali se Zdeňkem Lichnovským. Bylo to u nás v kanclu, dělali jsme rozhovor u příležitosti…
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.