Články / Reporty

Ohně slabší i silnější (Neurosis & co.)

Ohně slabší i silnější (Neurosis & co.)

Kremace | Články / Reporty | 26.07.2019

Cesta přes Vídeň rozžhavenou do ruda, k Areně, do postindustriální čtvrti, která trefně předesílá zážitky nadcházejícího večera. Ten otevírají Kowloon Walled City. Dříve děsivá hongkongská pevnost, dnes kapela, jejíž kytary se zarývají hluboko do těla a groovují nevybíravě a nezastavitelně. Přestože bylo jejich nasazení vysoké, zásadně nepřesvědčili, namísto očekávané smrště pocit, že tohle už jsem slyšela jindy a jinde. Nějak se mi nedostalo onoho unikátního prožitku, který přišel s Yob.

Doomová trojice z Oregonu se předvedla v plné síle. Z poslední desky Our Raw Heart sice zahráli jen jeden song, to však vzhledem k desetiminutové délce jejich skladeb set nijak nezmírnilo. Naopak vytvořili místo pro starší alba, The Illusion of Motion (2004) nebo i The Great Cessation (2009). Zážitek to byl silný, podpořen precizností všech hudebníků a hymnickým zpěvem Mikea Scheidta. Ten je po vážných zdravotních komplikacích zpět a bylo skvělé vidět, kolik energie a razance je schopen do hudby zase dávat. Jeho až heavymetalový zpěv rezonoval stěnami Areny a napojoval se na masité kytary, pompézní zvukové hradby a vlasy pod pás. Bylo to transcendentální a pompézní, ruce zaťaty, emoce pocuchány.

Yob nastolili solidní atmosféru, ovšem vesmírné ústřely pak uzemnili Neurosis. Byla to pouť napříč historií, především posledními dvaceti lety, alby A Sun That Never Sets (2001), Given to the Rising (2007) a Honor Found in Decay (2012). Neurosis jsou fenoménem, nemajícím v metalové hudbě obdoby. Fenoménem, který nikdy nesešel na cestu líbivosti, přicházel s uvěřitelnou, lidsky blízkou tvorbou a specifickým těžkým zvukem, z nějž těžily a těží další a další skupiny, od hardcore/punku až k postmetalu či industrialu. A možná právě kvůli vysokému očekávání jsem nebyla schopná se do jejich setu zcela ponořit. Čekala jsem razanci, tlakovou vlnu, ale pořád něco chybělo. Možná jsem vyhlížela až příliš mohutný zvukový kolos, možná jsem už v Areně zažila hlasitější koncerty a intenzivnější prožitky. Možná toho bylo naživo přeci jen málo…

Info

Neurosis (us) + Yob (us) + Kowloon Walled City (us)
23. 7. 2019 Arena, Vídeň

foto © Andrea Petrovičová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace