Šestice jistot: Brutal Assault 2016

Josefovský Brutal Assault platí za tuzemskou, potažmo evropskou festivalovou špičku, co se extrémních žánrů týče. Po oslavách loňských kulatin načíná další desetiletku a, jak se stává dobrým zvykem, nepolevuje v žánrové pestrosti ani ve vylepšování vlastního zázemí. Vyjma zcela bezkontaktního platebního systému, přichystali organizátoři i letos celou řadu hudebních lahůdek a já si z nich vybral šestici jistot, které by čtenáře Full Moonu neměly minout. Jména jsou řazena chronologicky, podle toho, jak a kdy na festivalu vystoupí.

Neurosis
(středa, 19:40, Metalshop Stage)
Pakliže Isis (the Band) stihli postmetal tak nějak učesat, Neurosis mu bezpochyby dali tvář. I kdyby vydali pouze řadové "bible" Through Silver in Blood a Times of Grace, role průkopníků a budovatelů žánru jim už nikdo neodpáře. Ba co víc, bez ohledu na žánrová škatulata, Scott Kelly nebo Steve Von Till dnes platí za respektované hudební persony. Svým zatím posledním albem Honor Found in Decay z roku 2012 vyzkoušeli trpělivost a oddanost vlastních fanoušků, když své typické atmosferické plochy ještě více zaobalili hloubavou ambientní mlhou. Do Jaroměře se kapela vrací po osmi letech a ve vzduchu navíc visí i nové album Fires Within Fires, které by mělo vyjít 23. září. Dočkáme se novinek také živě?

Mastodon
(středa, 21:45, Metalshop Stage)
"A Mastodon? Byli něco jako Black Sabbath pro smartfounovou generaci. V době, kdy už koncertně dávno odzvonilo Queenům a Floydům, bezezbytku naplnili sousloví stadiónová kapela," psal jsem svého času v recenzi na jejich poslední desku Once More 'Round the Sun. A nebyla to nadsázka. Matodon přímo vycházejí z principů tradičního doomu, stoneru a jejich hlavní devizou je moment překvapení, charakteristická progrese a smysl pro poctivý, bezezbytku strhující metalový hit. Curl of the Burl nebo Colony of Birchmena další songy, kde si ta momentální živelnost podává ruku s jistou uměleckou trvanlivostí. Vloni to sice, pro kolizi v termínech se severoamerickou tour, nevyšlo, ale pokud se někteří ptali, co (nebo spíš kdo) přijde po stadionovce Slayer, tady je odpověď.

Chelsea Wolfe
(středa, 23:55, Metalshop Stage)
Chtělo by se říct, že překvapení? Vlastně ani ne. Jen si to zkuste představit - noc potichu vráží do lidí, někteří vědí a jiní teprve čekají, co přijde. Nádech, výdech, stage tepe ve strojovým tempu úvodní Carrion Flowers a i ty poslední žánrové mantinely ten večer padají. Protože ona má charisma, i když působí křehce. Chelsea Wolfe dost možná mění formu, bázlivé a přitažlivé ethereal wave, s trochou temného folku, střídá doomové chvění. To podstatné však zůstává, hluboká autenticita. Vždycky si kladu otázku, jak prostředí metalového festivalu ovlivní původní zvuk "nemetalového" interpreta, jestli bude mít potřebu tlačit na pilu nebo prostě zůstane "na svém". U Chelsea nemám strach a otázkou je, jak její veskrze semknuté, intimní hudbě prospěje prostor velké stage. Sunn O))) vloni vyhnali "bezvěrce", do posledního, tahle Američanka by je však mohla dokázat stmelit.

Mono
(čtvrtek, 23:05, Oriental Stage)
Postrock už dávno není tendenční, moderní záležitost. Vlastně není a nikdy nebyl trendem, za jaký je dost často mylně považován. Soudobý žánr dost často trpí přemírou klišé, přesto však distponuje jmény, která se jim úspěšně a osobitě vyhýbají. A Brutal Assault na ně, naštěstí, slyší. Jako třeba God Is an Astronaut, které v roce 2014 atmosféra malé stage strhla k překvapivému, neintrovertnímu běsnění. Japonští Mono však "uvnitř" zůstávají a ku pomoci jim bude i specifická Oriental Satge v útrobách pevnosti. Kapela cíleně bloudí v ambientních plochách, moderní klasice a k posluchači, namísto otevřené náruče, pouze nesměle natahuje ruku. Na letošní ohlášené novince Requiem for Hell se navíc míní vracet ke svým kořenům. Lze právem očekávat jeden z těch nejneuchopitelnějších zážitků letošního festivalu. A napřesrok třeba ještě Godspeed You Black Emperor!, Mogwai nebo 65daysofstatic?

Year of No Light
(pátek, 19:40, MetalGate Stage)
Francouzské postmetalové specifikum se naučilo svou intenzitou "zraňovat". Jinými slovy, spolky jako Celeste, Phantom Carriage nebo I Pilot Dæmon, přiměly post žánry krvácet. Year of No Light však platí za tu ponejvíce cinematickou odnož atmosferického sludge, kterou prezentovali třeba na zásadní desce Ausserwelt z roku 2010. Jedna z těch "menších" kapel, které rozhodně sluší "menší" stage, vsází na propojení hudby a projekce (před třemi lety vydali soundtrack Vampyr ke stejnojmennému filmu z roku 1932). V minulosti josefovského festivalu lze hledat paralelu s vystoupeními severských Calisto a nebo loňské odpolední výhni s americkými Rosetta. V programu se letos kryjí se švýcarským thrashem Coroner, takže pokud dáváte raděj přednost těkavé atmosféře, vyrazte na MetalGate stage.

Ufomammut
(sobota, 0:20, Jägermeister Stage)
Jednou z nepsaných festivalových tradic Brutal Assaultu je doom na závěr. V minulosti se velmi osvědčily zavíráky německých Ahab, dánských Saturnus nebo loňské, překvapivě strhující defilé s britskými Esoteric. Na tomto místě měli být původně Electric Wizard, jedni z průkopníků fúze sludge, stoner a doom metalu, ale jejich vystoupení znemožnily potíže s doklady. Takže až napřesrok. Přesto, namísto druhdy rychle "splašených" bezejmenných náhradníků, přihráli organizátoři psychedeliky Ufomammut. A to je, dle mého, náhrada víc než důstojná. Protože pokud někdo reflektuje žánrovou A třídu současného doomu, pak jsou to, krom YOB, Pallbearer a jim podobných, právě tito Italové. Tedy naposledy zavřít oči, v líci hlavní Jägermeister stage a nechat se srazit do kolen.

Šestice (ne)nápadných jistot pochopitelně nepostihuje veškeré festivalové chuťovky, takže na závěr ještě pár korespondenčních tipů. Středeční Oriental stage s temnofolkovým projektem King Dude (kryje se s britskou sludge doomovou jistotou Conan na MetalGate stage) a stonercorovými Mutoid Man. Čtvrtek přinese jakostní djent s Animals as Leaders a TesseracT, francouzskou Gojiru, stejně jako pozdní noční set horror syntezátorového Perturbatora (letos navíc na hlavní stage). Páteční menu otevřou mathcoroví Jack the Stripper a uzavře dronující podivno Monarch na malé MetalGate stage. A konečně sobota s black metalem, noise šílenci Lightning Bolt a nebo melodickým hardcorem Defeater.