Články / Reporty

Pocity podzimní i paranoidní (Xiu Xiu + BREN)

Pocity podzimní i paranoidní (Xiu Xiu + BREN)

Kryštof Kočtář | Články / Reporty | 25.09.2023

Teze, antiteze, syntéza? I tak by se dalo nahlížet na koncert Xiu Xiu na brněnské Flédě. Této notně experimentální kapele z USA totiž předskakovali o poznání konvenčnější čeští BREN. I přes do očí bijící kontrast mezi zvuky obou skupin se jejich kombinace nejevila jako nefunkční či rušivá. Společným jmenovatelem se ukázaly být silné emoce – v jednom případě povědomé, ve druhém jakoby komunikované z úplně jiné planety.

Na své facebookové stránce BREN pojmenovávají vlastní muziku slovy „směs temných a naléhavých momentů“. Posluchač by se však neměl nechat zmást, nejde o temnotu jednorozměrnou, živenou ze stínů snahy o depresivní či děsivé vyznění. Zvuk BREN měl charakter spíše nejednoznačné snové zastřenosti. I přes zřetelné hraní na melancholickou notu (možná právě proto?) působily jejich skladby hřejivým a romantickým dojmem, zasněné publikum obklopovala intimní oblaka tvořená rozmlženými a pomalými kytarovými melodiemi. Spíše nekonkrétní plochy pak byly nezřídka prodchnuty působivými, více energickými pasážemi, které se suverénně obešly beze zpěvu. Hudba BREN v sobě měla cosi z podzimní melancholie, pročež se zdála být dobrým vplutím do tohoto ročního období, jež den před koncertem započalo.

fotogalerii z koncertu zhlédněte tady



Nejeden posluchač byl jistě na pochybách, zdali muzika BREN poslouží rovněž jako vhodné vplutí do koncertu Xiu Xiu. Kalifornská experimentální kapela totiž pracuje s postupy jí na hony vzdálenými, mnohdy se snaží docílit pravého opaku – znepokojit, vytrhnout z komfortní zóny či používat trapné a patetické prvky. A z kontrastu obou setů pak vyplynula jejich výlučnost. Ačkoli Xiu Xiu rovněž „hráli na emoce“, činili tak naprosto svébytným způsobem. Zpěv Jamieho Stewarta byl srdceryvný a mnohdy balancující na hranici kýče. Jeho typicky třesivé vibrato jen umocňovalo dojem nekontrolovaného prýštění intenzivních pocitů, připomínalo křehkou sklenici na víno neúprosně mačkanou ve svěráku – jako by se měl trpící Stewart každou chvíli kvůli vlastní zranitelnosti zhroutit, roztříštit. U mnoha skladeb pak převládala paranoidní a schizoidní atmosféra, kterou podivným způsobem současně podrývalo i podporovalo užití mnoha bizarních perkusí a píšťalek.

Přestože do Brna Xiu Xiu přivála vlna, kterou vzedmulo jejich turné k nové desce, v rámci setu zaznělo mnoho starších skladeb – zdrcující Don Diasco, až překvapivě taneční Rumpus Room či přenádherný cover písně Falling ze seriálu Twin Peaks. A ti, kdo Twin Peaks viděli, mi jistě dají zapravdu, že Xiu Xiu svou hudbou i performancí zdárně korespondují zejména s atmosférou třetí, nejpodivnější série Davida Lynche. Naproti tomu set BREN měl v sobě cosi z blaživé a svůdné snovosti prvních dvou sérií Twin Peaks, a i díky tomu dávala posloupnost obou vystoupení smysl.

Info

Xiu Xiu (us) + BREN
24. 9. 2023 Fléda, Brno

foto © Jan Svora

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace