Pořadatelská: Honza Bílek (Společně VM)

Velké Meziříčí mate názvem. V tomhle moravském městě sice žije jen něco málo přes jedenáct tisíc lidí, přesto se tu spolku Společně VM už víc jak dva roky daří pěstovat v místním klubu Rock Depo nezávislou kulturu. Spoluzakladatel spolku Honza Bílek strávil studentská léta v Brně především na akcích kolektivu Silver Rocket a lineupy ve Velkém Meziříčí jsou tak často prošpikované kytarovou hudbou. Nebojí se ale s přáteli pustit do slam poetry, autorských čtení nebo letního kina, tematicky jejich eventy pokrývají vše od umění až po regionální politiku. „Snažíme se oživit malé město zajímavou, ne běžnou, nesnáším to slovo – alternativní, možná i velkoměstskou kulturou,“ říká.

Co chystáte další dny a týdny? Jeden dva největší špíly?
Počátek roku 2020 jsme odstartovali nehudebně, a to slam poetry. Třetí lednovou sobotu jsme s ní naplnili prostor, který se na tohle hodí snad jediný, opravený interiér bývalé diskotéky se dnes jmenuje 2Dvojka. Osobně věřím, že si místní mezigenerační publikum něco odneslo ze všech naléhavých textů. V lednu jsme taky zkusili propojit výtvarné umění a živou hudbu pod hlavičkou ØNYX, v čemž bychom rádi pokračovali.

Na jaro připravujeme dva projekty. První z nich je 20. března Silver Rocket Depo, jedna z mých vysněných akcí, kdy přijedou Lyssa, Děti deště a Vlněna, tedy noiserockový večírek. Na Raketě letím už od studií v Brně, kdy jsem nevynechal jediný koncert Gnu na Yachtu nebo na Flédě. I když většina stájových srdcovek je už v sekci "hall of fame", věřím, že nejpozději za rok přiletí další tři kapely ze Silver Rocket. 18. dubna přivítáme Beps’n’Johnnies a Sinks, vycházející hvězdy brněnské scény. Nová deska Beps mě moc baví a jsem zvědavý, jak ji trio přenese na komorní podium Depa. V klubu, který funguje od devadesátek a formoval hudební vkus mnoha lidí z Velkého Meziříčí i okolí, tím skončíme a půjdeme ven. Plánů na koncerty na nádvoří Luteránského gymnázia na náměstí je hodně, ale limituje nás rozpočet, který je téměř stoprocentně závislý na vstupném.

Jaký koncert tě v poslední době nadchnul?
Největší hudební zážitek za celou zimu je čerstvý a nejde vlastně o standardní koncert. Opera Sternenhoch od Ivana Achera na Nové scéně mě dostala hudbou a jejím propojením s dalšími prvky inscenace. Komplexní zážitek. Z podobných důvodů doporučuju i Woyzecka v Hadivadle, kde hudba Tomáše Vtípila posouvá činohru na další level.

Když se podíváš na koncerty jiných promotérů, koho bys šel podpořit, koho je nutné vidět a slyšet?
Hodně si užívám koncerty v brněnském Kabinetu múz, vkus pořadatelů mně sedne, tady bych mohl být každý večer. Přímo ve VelMezu je největší hudební akcí už spoustu let Fajt Fest, což je žánrově trochu mimo můj záběr, nicméně celá crew to dělá hrozně dobře. Poslední dobou zanedbávám Třebíč, i když scéna už není jen klub B, v Jihlavě a okolí se snažím stíhat OkazaGig a festival Fotbal proti rasismu. A kdybych bydlel v Praze, tak jsem obden na Sedmičce… Vlastně toho není úplně málo.

Jaký máš vztah k sociálním sítím?
Velmi pomáhají s propagací všech akcí, co děláme. V poměru cena/výkon jsou efektivní. Dneska je nutné naučit se filtrovat informace, abychom se nezbláznili, a to jak na sítích, tak v tisku. Facebook je téměř jediný funkční kanál, který používáme v propagaci a informování o tom, co děláme. Protože ale na naše akce téměř nechodí lidi pod dvacet, budeme muset svůj záběr rozšířit o další platformy. Zatím se to snažím oddalovat.

Kam nejraději chodíš na jídlo?
Nemám top podnik a moc rád vařím, ani ne tak pro sebe, jako pro kámoše a rodinu. Ve městech vyhledávám asijskou nebo veganskou jídelnu, českou klasiku si dám v boudě na horách nebo v nádražce na čundru. Když cestuju, je pro mě místní jídlo po pohledu na moře a hory třetím nejsilnějším zážitkem.