Pořadatelská: Jakub Frank (Plato)

„Vzhledem k povaze otázek jsem se rozhodl odpovědět za sebe, a ne formálně za instituci, u některých odpovědí jsem přizval kolegyně a kolegy, aby se vyjádřili a dali mi své tipy. Na odpovědích se podílela lektorka edukačních programů Alice Sovadinová, projektová manažerka Dita Eibenová a produkční Zuza Šrámková. To jen na úvod,“ říká Jakub Frank, který má na starost PR a komunikaci galerie Plato v centru Ostravy. A čím budeme pokračovat? Hlavně tím, že Plato coby galerie pro současné umění působí na ploše téměř 5000 m² v bývalém hobbymarketu Bauhaus a že jejím definitivním sídlem se za několik let stanou zrekonstruovaná památkově chráněná městská jatka z konce 19. století. Co chystají, jaký mají program, jaké přesahy?

Co plánujete na další dny a týdny?
V roce 2019 pokračujeme v našich pravidelných programech a chystáme drobné úpravy i v otevírací době. Do dubna bude probíhat cyklus Dočasné struktury, v rámci kterého vznikne mimo jiné ještě kino podle projektu Polky Zuzy Golińské a stage Američana Thana Husseina Clarka. Od května se potom budeme věnovat především připomínání stého výročí založení umělecké školy Bauhaus. K tomu odkážeme jak rozměrnou prostorovou strukturou Bauhaus Twins, která bude v Plato přítomná do konce roku, tak sérií besed, přednášek, tvůrčích dílen a akademií pro veřejnost.

Lednový program jsme odstartovali setkáním s hlavními aktéry ostravské výtvarné scény a workshopem pro rodiny, další pravidelné workshopy chystáme na následující víkendy, kromě toho přivítáme publicisty Miloše Hrocha s Pavlem Turkem, kteří v Plato představí svou knihu o českých fanzinech Křičím: „To jsem já.“. Konec ledna přinese debatu o palčivém tématu, které trápí ostravský veřejný prostor, nazvanou Jak(é) dělat sochy v Ostravě?, ta proběhne v Antikvariátu a klubu Fiducia. Předposledního ledna spolu s kurátorem Michalem Novotným představíme interaktivní uměleckou instalaci Jonáše Strouhala, který se do povědomí širší veřejnosti dostal především svou akcí s deprimovaným Alzákem. Do 5. 2. bude instalována jeho práce Bistro Affluenza, které nasytí duševně i tělesně.

Jaké výstavy nebo obecně kulturní akce vás v poslední době nadchnuly?
Kromě spousty výjimečných akcí, které jsme zažili u nás (Výstavní cyklus Dočasných struktur, kurátorovaný cyklus site-specific koncertů Daniela Brożka, přednášky Agnieszky Wiśniewské, Jiřího Přibáně nebo Liz Fekete, debata s Adamem Szymczykem, Akademie umění pro veřejnost nebo komunitní akce s obyvateli osady Bedřiška) to v poslední době byla intenzivní audiovizuální akce AdHD.lebenON, pořádaná na začátku ledna kolektivy Slashdashbackslash a 8848 ve Studiu Hrdinů, vynikající spolupráce zvukových projektů, kapel a hudebníků s vizuálními a intermediálními tvůrci. A ačkoliv si na tom trochu přihřeju polívčičku, rozhodně bych zařadil taky opavskou výstavu λ ~ viditelné, neviditelné, která proběhla v říjnu a zabývala se fenoménem světla a světelnými prostředími, proběhla na čtyřech místech v centru Opavy, oživila zapomenuté a nevyužívané prostory a přivezla výrazné osobnosti současného intermediálního umění.

Za kolegyně pak doporučuji stále probíhající výstavu Civilizace na rozcestí: strůjci vědecko-technické revoluce ve Futuře a Displayi, a to pro její zdařilou syntézu historického výzkumu se současným uměním a filozofií. Další výstava, kterou ještě stihnete, je Éntomos: Hulačová – Keresztes – Janoušek v Galerii hlavního města Prahy. Z letošních koncertů soudobé hudby pak vybíráme koncert Mortona Feldmana v provedení SOČRu, který dirigoval Petr Kotík v DOXu, protože Feldman se u nás jen tak nehraje a koncert byl prostě zásadním zážitkem. A abychom nezůstali jen v Praze, přidáváme taky provedení opery Luci mie traditrici italského skladatele Salvatora Sciarrina v polské produkci na ostravském festivalu NODO/Dny nové opery Ostrava. Sciarrina řadíme mezi nejdůležitější současné autory a jsme rádi, že jsme ho mohli přivítat právě v Ostravě.

Když se podíváte jinam, koho byste šli podpořit, koho je nutné vidět a slyšet nejen v Ostravě?
Za mě i kolegyně to jsou rozhodně lokální aktivity, kterých se v Ostravě a okolí děje velká spousta a které tvoří výraznou alternativu ke kultuře v centrech. Mezi ty patří např. aktivity klubu Fiducia, Bludného kamene, Staré sítě na novou hudbu, výstavy v Galerii města Třince, v Saigonu, festival Kukačka, festival Ostravské dny, koncerty a festivaly Chee Chaak Tips, taky festival Contempuls nebo Luhovaný Vincent, knihovna Romafuturismo, akce Studia Hrdinů, akce podporované Agosto Foundation a další. Ať už to jsou nezávislí pořadatelé nebo soukromě podporované projekty, věříme v jejich kvalitu a v jejich přínos kulturním scénám v centrech i na periferii.

Jaký máte vztah k sociálním sítím?
Institucionální vztah je veskrze praktický. Vzhledem k síle tohoto média je pro nás celkem nemyslitelné, abychom se proti sociálním médiím nějak vymezovali. Nejvíce řešíme Facebook, ten je pro naši propagaci alfou a omegou a věnujeme mu skutečně hodně času a pozornosti. Samozřejmě využíváme i stále sílící Instagram, který je obzvláště na poli výtvarného umění nepostradatelný, a věřím, že brzy se nám podaří najít prostor a čas také na Twitter, pro který stále hledáme vhodný obsah. Sociální sítě jsou pro kulturní pořadatele důležitou hlásnou troubou a komunikačním kanálem s veřejností. Lidé vám častěji napíší komentář nebo zprávu na fb účet než na email, je to pro ně rychlejší, bezprostřednější, aktuálnější… Krom toho právě forma sítě umožňuje vytvářet virtuální vazby s dalšími spřízněnými organizacemi a institucemi a vzájemně se podporovat, sdílet a propagovat. To je další nepostradatelná funkce, kterou sociální sítě nejen kulturním organizacím poskytují.

Kam nejraději chodíte na jídlo?
Vzhledem k tomu, že stále čekáme na spuštění plného provozu bistra Plato Café, kde by se v blízké budoucnosti měla podávat také obědová menu, vybíráme několik restaurací, bister, barů a podniků, do kterých s kolegy chodíme nejčastěji a nejraději. S dramaturgem a kurátorem Kubou Adamcem chodíme pravidelně do vege jídelny Burfi v centru. Klidná atmosféra, slušná variabilita ve vegetariánské kuchyni, zlatá obsluha, příznivá cena za obědy. Kolegyně pak vybraly belgickou kavárnu a bistro La Petite Conversation, bistro s vynikající asijskou kuchyní Moss, situované přímo na Stodolní, vegetariánský Black Kale, zdravou jídelnu Slunečnice nebo ruské bistro zaměřené na pelmeně a vareniky Pelmeški. Občas je ale stejně nejlepší uvařit si doma podle chuti.