Preaching the blues (and all that jazz) #13

Minulý týden jsem odvysílala Moonshine a stihla ho sestříhat do podcast-friendly délky půldruhého vinylu (bez nutnosti obracet). Mixuje poslední a tento díl kázání a vymazala jsem všechny ééééé a hmmmm a echm a mlaskání a lepším se. Ještě vousy, objevit mclusky a je ze mě úplnej John Peel.

Předminule jsem krátce hejtla Dodos, Decemberists a Archive a ke všemu indie-whatever jsem od té doby přistupovala s nejvyšší obezřetností. Přeci jenom nejsme tak bohatí, abychom si mohli kupovat levné věci, o čase nemluvě. A tak se stalo, že jsem se zakoukala do nové desky Belle & Sebastian. Kdysi jsme o nich psali ve Full Moonu; pamatuju si fotku umatlaných hipíků v batikovaných outfitech na nějaké lodi (sic!). Jediná, koho jsem snesla, byla Isobel Campbell, a to jenom proto, že zpívala s Laneganem. Když si odmyslím image kolektivu (a fakt, že Isobel v sestavě už není), album Girls in Peacetime Want to Dance je strááášně pěkné. Není to nic než pop, melodie, harmonie, líbivé vokály, vypiplané bohaté aranže, písničky. A trvá to celou hodinu. Nechápu. Možná jsem to na začátku ledna přehnala s Napalm Death?

Další šok, i když v jiném kontextu, byli noví Psychic TV. Nevím, jestli znáte starší tvorbu, neřkuli Throbbing Gristle. Genesis P-Orridge {na fotce} je úplná magor. Ne že by to na loňské desce Snakes popřela, ale přesto: skladby After You're Dead, She Said, (It Was) Never Enough, třináctiminutová Burning the Old Home nebo titulní Snakes bych čekala spíš od... Beatles. Dobře, jako kdyby David Tibet předělával Beatles. Zhruba druhá půlka desky je naštěstí normálně, tradičně neposlouchatelná.

Objevila jsem kapelu! Je to indie z Portlandu v Oregonu. Ehm. Nevím, jestli nějaké jiné město porodilo víc indie (31 Knots, Old Time Relijun, Parenthetical Girls, Dandy Warhols, Thermals, Jackie-O Motherfucker, Decemberists, Horse Feathers, Shins, Gossip, Sleater-Kinney a 716 251 514 dalších; prakticky celá AM180 scéna; mám chuť se tam nikdy nepodívat). Tihle se jmenujou Greylag. Mohli by se jmenovat taky Fleet Foxes meets Built to Spill meets dEUS. Nehrozí, že byste si začali psát o autogramy členů, ale poslouchatelné to je.

Death Grips se prý rozpadli. Teď vyšla instrumentální Fashion Week, chystá se dvojalbum The Powers That B a EP Death Valley, což je slušná in memoriam diskografie, takže whatever. Možná něco z toho už oficiálně vyšlo, prase aby se v těch jejich releasech vyznalo. Nicméně Fashion Week! Instrumentální antikšiltovkový hip hop, tracky pojmenované jenom Runway n, říkají tomu soundtrack a pověsili to ke stažení zadara. Díky, čau.

{f.m.a.y.i.} "První půlka The Powers that B (Niggas on the Moon) už vyšla, ta druhá se jmenuje Jenny Death. Po údajném rozpadu se rozjel hashtag #jennydeathwhen a když se podíváš na názvy tracků Fashion Week pod sebou, bez runway, tak ti vyjde JENNY DEATH WHEN. Takže se teď spekuluje, že deska vyjde 12. února, kdy začíná Fashion Week v NYC. Jenže věř kapele, která po rozpadu napíše na twitter 'bookujeme turné', což už asi smazali." Díky. Potažmo všem, co tenhle bloček čtou!

Je zvláštní, jak vám informace mění názor. Není to zvláštní? Ha. Murder by Death vysbírali na Kickstarteru čtvrt mega na novou desku (a knížku plakátů a pokračování coververzí podle přání fanoušků) Big Dark Love. Dělala jsem rozhovor s Adamem Turlou a byl hrozně milej a i když se mi deska líbila, teď se mi líbí ještě víc. Přemejšlím, jestli náhodou "dark lovesongs" není nejlepší žánr všech dob. Deska má jen půl hodiny, tentokrát bohužel, a evropské turné se Česku vyhne, granted. A to je málo, malinko Murder by Death letos. Tak aspoň ty covery. Prej tam bude Willie dvojitý Nelson.

A tohle nestárne: