Články / Reporty

Příště do křesel! Calm Season

Příště do křesel! Calm Season

Zdeněk Malinský | Články / Reporty | 18.11.2015

Jedna z nejlepších věcí na hudbě je, že na pódiu se můžete dostat do stavu absolutního štěstí. (Terezie Kovalová na svém instagramovém účtu den po koncertě)

Calm Season názvem, hudbou a vlastně i videoklipy evokují spíše pochmurné, podzimně melancholické, až lehce depresivní nálady, nic z toho se ale v sále Malostranské besedy nedělo. Naopak. Velmi teplé listopadové počasí a až nečekané množství lidí (vyprodaný předprodej) překvapilo asi nejen kapelu, a v sále tak bylo horko a dusno skoro jako na koncertu hardcorové kapely (jen se nepogovalo, ani z pódia neskákalo).

Black Lion v roli předkapely nezaujali, set byl zdlouhavý a skoro nekonečný, taky rušil hluk z přilehlého baru. To nechápu - proč lidi chodí na koncert, platí za lístek, když ho pak celý prosedí v baru a ještě žvaněním ruší ostatní? Což se dělo i během hlasitějšího setu Calm Season, který začal i přes dlouhodobé i aktuální zdravotní potíže muzikantů, přes veškeré problémy s technikou i jiné štrapáce skoro na čas.

Dvojici Calm Season Adama Vopičku (kytara, zpěv) a Terezii Kovalovou (zpěv, vokály, cello, mandolína) doplnila na podzimním mini turné sedmi koncertů k desce Symboly tzv. Symbolická kapela: bubeník Iby And Pop, Marek Drahoňovský na baskytaru a polovina předkapely Black Lion Jakub Švejkar na elektrickou kytaru. V první části, s kapelou, zazněly skladby Výhled, Prázdný domy, lehce do country šmrcnutá Have Hope a Dál to znám. Druhou třetinu si Adam a Terezie vyhradili jen pro sebe a komornější skladby z prvního alba Mosaic Views, konkrétně Make Them Happen, We Are the Symphony, Close to Violence a Silent Night. V závěrečné části, opět v plné sestavě, kterou v jedné skladbě (a přídavku) doplnil Tereziin spolužák z ostravské konzervatoře na piano, jsme slyšeli This Ain´t Over, One Day, Jemná černá noc, Do ticha a Shine. Jediným přídavkem byl Sen od Lucie.

Opět vydařený koncert. Příště bych ho usadil do židlí, klidně i do křesel a s lepším, čistějším zvukem. Jen doufám, že se ještě nějakého příště dočkáme, že jsem si náznaky mezi řádky v proslovech mezi skladbami jen špatně vyložil.

Info

Calm Season + Black Lion
10. 11. 2015 Malostranská beseda, Praha

foto © Andy Owl

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace