Jiří Mališ | Články / Sloupky/Blogy | 02.07.2017
Závěrečný den Roskilde Festivalu začal koncertem The Rumour Said Fire. Lehký dánský indie rock byl ideálním startem do dne a většinu publika něžně probouzel ze spánku. Přesný opak pak předvedl Emil Stabil, respektive jeho hosté. Místní rapper více jak polovinu koncertu vůbec nebyl na pódiu, za což okamžitě sklidil kritiku médií, zato se na něm objevily hvězdy evropské rapové scény - estonský Tommy Cash, norští Sushi x Kobe nebo nizozemský Lil Kleine. Na velkolepou party sice bylo moc brzo, ale nenásilný moshpit se otevíral často.
Jako šestnáctiletá holka jsem si pak mohl připadat na koncertu Halsey. Kromě nejznámějších písní z debutového alba převedla i několik novinek z nedávného Hopeless Fountain Kingdom a koncert zakončila svou částí hitu Closer, který napsala s The Chainsmokers. Po vystoupení pak měla stejnou cestu jako já - na Apollo stage za Magnusem Høibergem, známým jako Cashmere Cat. Norský producent a DJ se vytasil s parádním tanečním setem a dav nadšeně skákal na bahnem zničené louce.
Orange stage se následně ujali Arcade Fire. Perfektní komunikace s publikem a stadionové chorály při západu slunce dokonale načaly rozlučkovou noc. O úplný závěr se monumentálním tříhodinovým setem postarali Moderat a Modeselektor. První hodinu a půl bylo na stagi celé trio a jejich hypnotická elektronická produkce by byla parádní tečkou za celým festivalem, o tu se ale po odchodu Saschy Ringa postarali Modeselektor sami. Ve tři ráno se pořád freneticky tancovalo do mixu breakbeatu a glitch-hopu, party šlapala.
Všechno ale musí jednou skončit. Snažili jsme se, co to šlo, a ještě v pět ráno jsme v patnácti lidech bubnovali na odpadkové koše, ale nakonec jsem se rozloučili dlouhým objetím a rozešli se do svých kempů. Louky Roskilde Festivalu jsou zdevastovány, ale jednou znovu pokvetou a my se zase vrátíme a opět jim dáme co proto. Teď jsou ale odrovnaná naše těla a hned v pondělí se vracíme do reality - práce, polojasno, místy déšť. Dánské léto.
Roskilde Festival 2017
1. 7. 2017, Roskilde, Dánsko
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.