Štěpán Sukdol | Články / Sloupky/Blogy | 17.05.2020
Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu svého působení na hudební scéně, za kterou stihli vytvořit čtyři studiová alba a dostat se na seznam "best of 2015" s počinem The Agent Intellect. Pátá deska nazvaná Ultimate Success Today měla původně vyjít tento měsíc, ale z důvodu koronavirové epidemie byla posunuta na červenec.
Ultimate Succes Today Protomartyr uvádějí dvěma velmi rozdílnými singly. Processed By the Boys byl vydán na začátku března a přinesl temný a těžký tón doplněný o naléhavé bicí. Frontman Joe Casey v něm, svým originálním hlasem, vypráví příběh o konci světa, dystopii, vnímání reality a úloze umělců. „A foreign disease washed up on the beach/ A dagger plunged from out of the shadows/ A cosmic grief beyond all comprehension/ All good laid low by outside evil,” hlásá v klipu inspirovaném videem Puppet trolling viewer during the concert live on Brazilian TV. Chaotické scény a estrádní vizuály nijak nenarušují ponuré vyznění skladby, naopak.
Worm in Heaven není ponurý, ale melancholický. Píseň vypráví příběh o smrti, zpěvák na sebe bere roli zesnulého a popisuje svou cestu za odpuštěním, do nové reality: „I am the worm in heaven/ So close to grace/ Could lick it off of the bootheels/ Of the blessed.” Skladbu doprovází video inspirované krátkým filmem Chrise Markera z roku 1962, Rampa. Klip se skládá ze 700 fotografií, záběry jsou jakoby slepované, roztřesené, působí odosobněně, což souzní s náladou skladby.
Protomartyr v obou případech rozebírají téma smrti, zániku, zničení. V každé skladbě k tomu ale přistupují z jiného konce. Opakovaným poslechem se zdá, že by mohly být dvěma částmi jednoho příběhu, který je přesahuje. Je možné, že další skladby tematicky navážou a celá deska odvypráví jeden příběh. Anebo jsou singly dvěma odpověďmi na smrt a destrukci, které nás neustále obklopují.
Protomartyr (us)
web kapely
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.