Články / Rozhovory

Tom Chaplin: Potřeboval jsem smíření a klid

Tom Chaplin: Potřeboval jsem smíření a klid

Nikola Piálková | Články / Rozhovory | 27.02.2017

Bylo to opravdu devatenáct let, co Tom Chaplin strávil v britské pop-rockové kapele Keane, která bývá často uváděna jako typický příklad takzvaných piano rock bandů. Název odráží užívání piana jako hlavního nástroje namísto klasické kytary. Stejná praktika zůstala i na první Chaplinově samostatné desce The Wave, která je v jeho životě zlomovým okamžikem. Písně Keane s andělsky čistým zpěvem zazněly na soundtracích mnoha filmů, dostaly se na přední pozice žebříčků britských i světových médií a obdržely velké množství nominací a cen. Chaplin však odjakživa toužil po vlastním albu, a tak byl konec skupiny nevyhnutelný. Co všechno obnášel vznik desky, jak je to s jejím obsahem nebo na jaké hudbě autor vyrůstal?

Jak trávíš poslední dny před evropským turné?
Právě teď trávím většinu času ve studiu. Takže hlavně hraju a zpívám, nahrávám a dávám dohromady nový materiál. Ale samozřejmě že se taky chystám na turné, balím kufry a tak… Ale s novým albem už koncertujeme více než šest měsíců, takže jsme si celkem jistí, a doufám, že můžu říct i připravení vyrazit.

Na turné jedeš se svým prvním albem po rozpadu Keane. Jaký byl největší rozdíl při dělání vlastní a skupinové desky?
V Keane psal písně hlavně Tim Rice-Oxley, a tak jsem se musel nejprve pořádně naučit, jak funguje řemeslo skládání. To znamenalo spoustu času ve studiu, kde jsem složil okolo čtyřiceti písniček. Nakonec jsem z nich musel vybrat jen dvanáct nejlepších, které si zaslouží jít na desku, což považuju za jednu z nejhorších záležitostí, kterou sóloví umělci musí vyřešit. Je to velká zodpovědnost a čelit jí sám není snadné ani příjemné. Na druhou stranu musím říct, že si velmi užívám osamostatnění od Keane. Považuju to za zásadní bod svého života. A jsem nadšený z toho, že jsem se rozhodl dát se dohromady s novou partou hudebníků a pak s ní jet hrát nové věci na všechna ta krásná místa, co už jsem navštívil.

Jednou z nejsilnějších skladeb je Quicksand, kterou jsi napsal pro svou dceru. Především text je s ohledem na tvou minulost opravdu působivý.
Potřeboval jsem být smířený a klidný, abych byl schopný tuhle píseň napsat. Hlavní teze je: Až bude život opravdu složitý a budeš mě potřebovat, já tady pro tebe budu. Tohle bylo velmi těžké zprostředkovat už jen kvůli tomu, že si moc dobře uvědomuju, že během své drogové příhody jsem tu pro svou dceru nebyl emočně ani fyzicky. Chtěl jsem vyjádřit, jaké podoby může mít život. Ne vždycky je všechno jednoduché, i když se to tak může na první pohled zdát. Například čím jí láska bude připadat krásnější, tím bude náchylnější k tomu, aby jí někdo zlomil srdce. A taky se jí může zdát, jak má na všechno spoustu času, ale pak se ani nenaděje a je ten tam.


Psaní textů s poselstvím další generaci je o řádný kus dál od těch, jaké jsi zpočátku zpíval v Keane.
Cítím, že jsem urazil velkou cestu, a teď konečně vím, kam směřovat. Strávil jsem hodně času na terapiích, abych zjistil, kým vlastně jsem, a smířil se se všemi špatnými zkušenostmi. Nakonec mi to naštěstí všechno dalo nějaký smysl, pochopil jsem, že jsem musel všechny ty nepříjemnosti překonat, aby to posílilo mé nynější já. I to vnímám jako určitý důkaz dospělosti a je nejspíš přirozené, že tohle všechno se potom odráží v hudbě. Během nahrávání jsem vkládal stopy svého života do muziky a během toho cítil, jak mi to pomáhá uvědomit si další souvislosti.

Jsi známý tím, že rád děláš covery Queenů, slyšela jsem ale i několik předělávek Davida Bowieho.
Chovám velký respekt k Bowieho skladbám, k nádherným melodiím a velmi chytře vystavěným textům. Jeho hudba navozuje dojem, jaký žádná jiná, a já rád uvažuju o tom, jak asi probíhal jeho vnitřní vývoj, který mu umožnil složit takové klenoty. No a co se týče Queen, vedle těch jsem v podstatě vyrostl a během dospívání jim naprosto propadl. Freddie Mercury je ten, kdo mě nejvíce inspiroval a ovlivnil formování mého projevu a zpěvu. Chtěl jsem být jako on, chtěl jsem zpívat jako Freddie. Zároveň si myslím, že naše hlasy jsou si v určitých rysech podobné, a tak si užívám, když můžu cokoli od Queen zpívat.

Říkal jsi, že máš spoustu rozpracovaného materiálu. Co bude dál?
Teď chystám něco velkého a už jsem na tom začal i pracovat, ale ještě nechci vypouštět žádné informace. Pro mě je teď důležité pracovat na nápadech, které potřebují dokončit, a pak je vylepšovat. Doufám, že když vynechám podrobnosti, můžu více překvapit publikum.

Info

www.tomchaplinmusic.com

Live: Tom Chaplin (uk)
6. 3. 2017 19:00 Roxy, Praha
www.facebook.com/events/1849757015268544

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2024: „Když se hudba mění v tanec, obraz, slovo, ticho…“ (Irena a Vojtěch Havlovi)

Klára Řepková 30.01.2025

„Do Přístavu 18600 přibíhám trochu otrávená z letního dusna. Trvá ale jenom chvíli, než na mě dvojice přenese svoji vyrovnanost a klid.“

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Prišli sme z dvoch svetov (Erika Rein a Isama Zing)

Dagmar Lauková Petrášová 29.01.2025

Debutový album Kamibe, ktorým sa Erika posúva do nových vôd oproti predchádzajúcej tvorbe, pripravovali spoločne dva roky a výsledkom je hravý prienik populárnej hudby s experimentálnou.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: V nejhezčí fázi (Severní nástupiště)

Filip Peloušek 29.01.2025

Na dohled karlínským korporátním komplexům jsme rozebírali, jestli se na některých místech v Praze dá stále zakusit skutečná svoboda, nebo zda nám už zbývá jen útěk do divočiny.

Márcio Laranjeira (Square): Oslovili jsme lidi, co mají zřejmou kuráž

Michal Pařízek 23.01.2025

Alternativní nebe. Jak jinak nazvat akci, na níž se podílejí kurátoři jako Café Oto nebo Basilica Hudson, Buh Records nebo Nyege Nyege Tapes? Rozhovor.

Jakub Jirásek, Matyáš Švejdík: Mělo to ducha letního táboru pro dospělý

Libor Galia 12.12.2024

Nejintimnější, a zároveň nejtajemnější hudební festival v Česku? Co z něj zůstalo a jaké to bylo, jaké to bude, v rozhovoru se dvěma zakladateli. Miro.

Alf Carlsson: Zkouším nehrát moc rychle

Jiří V. Matýsek 09.12.2024

Se sdílným švédským jazzovým kytaristou jsme zapadli do jedné z hospod v centru Brna. Diskuze nad typicky českým gulášem se ubírala po unikátních cestičkách.

1914: Krev, smrt a utrpení

Abbé 04.12.2024

Členové 1914 vystupují pod smyšlenými identitami vojáků, včetně služebního zařazení. Rozhovor.

Simon Kounovský, Oliver Torr: Dorostli jsme do Axontorr

Libor Galia 26.11.2024

Torr, Axonbody. Settings. O spolupráci, vzniku alba i názvu je následující rozhovor. Křest hned.

Czech Metal Studies: Metal se dá zkoumat

Abbé 06.11.2024

Přibližně hodinový blok se na Brutal Assault setkal s poměrně živým zájmem, přestože byl prostor vydýchaný už kolem jedné odpoledne. Rozhovor.

David Boháč (NOC6): Klubovnu nám svěřili na dva roky

Mariia Smirnova 03.11.2024

V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace