Nikola Piálková | Články / Rozhovory | 27.02.2017
Bylo to opravdu devatenáct let, co Tom Chaplin strávil v britské pop-rockové kapele Keane, která bývá často uváděna jako typický příklad takzvaných piano rock bandů. Název odráží užívání piana jako hlavního nástroje namísto klasické kytary. Stejná praktika zůstala i na první Chaplinově samostatné desce The Wave, která je v jeho životě zlomovým okamžikem. Písně Keane s andělsky čistým zpěvem zazněly na soundtracích mnoha filmů, dostaly se na přední pozice žebříčků britských i světových médií a obdržely velké množství nominací a cen. Chaplin však odjakživa toužil po vlastním albu, a tak byl konec skupiny nevyhnutelný. Co všechno obnášel vznik desky, jak je to s jejím obsahem nebo na jaké hudbě autor vyrůstal?
Jak trávíš poslední dny před evropským turné?
Právě teď trávím většinu času ve studiu. Takže hlavně hraju a zpívám, nahrávám a dávám dohromady nový materiál. Ale samozřejmě že se taky chystám na turné, balím kufry a tak… Ale s novým albem už koncertujeme více než šest měsíců, takže jsme si celkem jistí, a doufám, že můžu říct i připravení vyrazit.
Na turné jedeš se svým prvním albem po rozpadu Keane. Jaký byl největší rozdíl při dělání vlastní a skupinové desky?
V Keane psal písně hlavně Tim Rice-Oxley, a tak jsem se musel nejprve pořádně naučit, jak funguje řemeslo skládání. To znamenalo spoustu času ve studiu, kde jsem složil okolo čtyřiceti písniček. Nakonec jsem z nich musel vybrat jen dvanáct nejlepších, které si zaslouží jít na desku, což považuju za jednu z nejhorších záležitostí, kterou sóloví umělci musí vyřešit. Je to velká zodpovědnost a čelit jí sám není snadné ani příjemné. Na druhou stranu musím říct, že si velmi užívám osamostatnění od Keane. Považuju to za zásadní bod svého života. A jsem nadšený z toho, že jsem se rozhodl dát se dohromady s novou partou hudebníků a pak s ní jet hrát nové věci na všechna ta krásná místa, co už jsem navštívil.
Jednou z nejsilnějších skladeb je Quicksand, kterou jsi napsal pro svou dceru. Především text je s ohledem na tvou minulost opravdu působivý.
Potřeboval jsem být smířený a klidný, abych byl schopný tuhle píseň napsat. Hlavní teze je: Až bude život opravdu složitý a budeš mě potřebovat, já tady pro tebe budu. Tohle bylo velmi těžké zprostředkovat už jen kvůli tomu, že si moc dobře uvědomuju, že během své drogové příhody jsem tu pro svou dceru nebyl emočně ani fyzicky. Chtěl jsem vyjádřit, jaké podoby může mít život. Ne vždycky je všechno jednoduché, i když se to tak může na první pohled zdát. Například čím jí láska bude připadat krásnější, tím bude náchylnější k tomu, aby jí někdo zlomil srdce. A taky se jí může zdát, jak má na všechno spoustu času, ale pak se ani nenaděje a je ten tam.
Psaní textů s poselstvím další generaci je o řádný kus dál od těch, jaké jsi zpočátku zpíval v Keane.
Cítím, že jsem urazil velkou cestu, a teď konečně vím, kam směřovat. Strávil jsem hodně času na terapiích, abych zjistil, kým vlastně jsem, a smířil se se všemi špatnými zkušenostmi. Nakonec mi to naštěstí všechno dalo nějaký smysl, pochopil jsem, že jsem musel všechny ty nepříjemnosti překonat, aby to posílilo mé nynější já. I to vnímám jako určitý důkaz dospělosti a je nejspíš přirozené, že tohle všechno se potom odráží v hudbě. Během nahrávání jsem vkládal stopy svého života do muziky a během toho cítil, jak mi to pomáhá uvědomit si další souvislosti.
Jsi známý tím, že rád děláš covery Queenů, slyšela jsem ale i několik předělávek Davida Bowieho.
Chovám velký respekt k Bowieho skladbám, k nádherným melodiím a velmi chytře vystavěným textům. Jeho hudba navozuje dojem, jaký žádná jiná, a já rád uvažuju o tom, jak asi probíhal jeho vnitřní vývoj, který mu umožnil složit takové klenoty. No a co se týče Queen, vedle těch jsem v podstatě vyrostl a během dospívání jim naprosto propadl. Freddie Mercury je ten, kdo mě nejvíce inspiroval a ovlivnil formování mého projevu a zpěvu. Chtěl jsem být jako on, chtěl jsem zpívat jako Freddie. Zároveň si myslím, že naše hlasy jsou si v určitých rysech podobné, a tak si užívám, když můžu cokoli od Queen zpívat.
Říkal jsi, že máš spoustu rozpracovaného materiálu. Co bude dál?
Teď chystám něco velkého a už jsem na tom začal i pracovat, ale ještě nechci vypouštět žádné informace. Pro mě je teď důležité pracovat na nápadech, které potřebují dokončit, a pak je vylepšovat. Doufám, že když vynechám podrobnosti, můžu více překvapit publikum.
Live: Tom Chaplin (uk)
6. 3. 2017 19:00 Roxy, Praha
www.facebook.com/events/1849757015268544
Mariia Smirnova 03.11.2024
V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.
Klára Řepková 23.10.2024
Z covidové karantény vzniklé uskupení se na něm střemhlavě vzdaluje od všech vnějších i osobních škatulek.
Banán 09.10.2024
Brendan Canty byl zakládajícím členem Fugazi. Nyní je jeho hlavní hudební radostí kapela The Messthetics. Rozhovor.
Štěpán Bolf (A.M.180) 07.10.2024
Před devíti lety oznámili košičtí Kolowrat pauzu, která se mohla zvenčí jevit jako úplný konec jedinečné kytarové kapely. Teď jsou zpátky. Rozhovor.
Abbé 03.10.2024
Parta ochmelků převrtá spousty vypitých piksel od piva na zbraně a brnění, aby srovnala účty s protivnými fantazáky, načež utrží jak černý rytíř v Monty Pythonovi a Svatém grálu spousty…
redakce 30.09.2024
Akce rovněž nabídne příležitosti pro networking mezi umělci a profesionály a představí veletrh s firmami z hudebního sektoru. Programový ředitel nám o tom řekl více.
Libor Galia 26.09.2024
Jeden z nových bookerů pražského Fuchs2 je DJ s více než dvacetiletou historií, který se před několika lety stal i producentem. Set v kolumbijském lochu?
Mariia Smirnova 24.09.2024
Dostal Sungazery do Česka. “Líbí se jim atmosféra Kampusu, rádi se sem vrací,” říká dramaturg hudební sekce Mikuláš Svoboda.
Libor Galia 05.09.2024
Jeden z dramaturgů klubu Fuchs2 se rozhodl přinést do pražské klubové scény svěží vítr, nové žánry a neotřelé hudební experimenty s pulzujícími rytmy Latinské Ameriky. Rozhovor.
Libor Galia 28.08.2024
Její radostné skladby s kořeny v hip hopu, RnB a funku a bezchybné přechody vás zaručeně rozhýbou. F2 opening.