Články / Reporty

„Udělejte zvuuuk!“ (Raveyard Festival)

„Udělejte zvuuuk!“ (Raveyard Festival)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 16.08.2021

„Modlím se za každého, kdo jede ve třiceti stupních cesty po D1. To je na metál,“ říká mi známý, když rozebíráme čtyřhodinovou cestu do Boskovic. Ani kultura není zadarmo, a to je dobře. Užívejme, dokud to jde.

Po zkušebním nultém ročníku se loni partičce Mindicted Crew potvrdilo, že i v Boskovicích má taneční hudba své místo. Bodejť by neměla, když vás chrání zdi Panského dvora a večerka je o druhé ranní. Aktuální UK bass, grime, drill a drum and bass a velká stage na nádvoří pod sluneční palbou v kontrastu plně obsazených arkád historické budovy. Skvělé místo. Za mixem zrovna točil Inphy z labelu Ty Nikdy – má přehled, ví, kdy vytáhnout 58G, Skeptu nebo Paina a vkusně je proplést. Slyšet Integrity od JME protnuté neurohopovým beatem, zatímco pijete mix becherovky s borovičkou vedle obrazu Bonaparta zdolávajícího Alpy s Makapansgatským oblázkem místo obličeje (od Milana Mikulaštíka), má své osobité kouzlo. Zbylé dvě stage uvnitř budovy se připravovali na večerní rychtu.

Za Mustaffy a Tubse bylo na podiu i pod ním dvakrát tolik dobré nálady. První test majku prošel, byť bylo občas těžko rozpoznat, co se v Tubsově kulometné kadenci skrývá. Vystřídal je DJ Casablanka z Opaku Dissu, který připravil půdu pro svitavské souputníky. O půl hodiny později si Raveyard užíval prvního headlinera. „Udělejte zvuuuk!“ halekal ASAP Jarda ikonicky hlubokým hlasem. Don Chain si hlídal fábku ve své tracku a Young Lvíše vykrejval letící petku. Žádné velké prostoje, jen nekonečný hype. „Takhle vypadajó moravské zábavy, dáme si svinstvo,“ sázela trapová banda jednu hlášku za druhou. I přesto si zachovali profesionální tvář – co se zvuku a celkového výstupu týče, bylo vše doladěné a pohlídané. Track Stop Time z produkce Dryman/Soulcox byl hozenou rukavicí Glebovi, který se za soumraku pustil do grimeové hry. Svou intenzivní flow skákající do svižných dnb synkop udržoval publikum ve varu, i když byl na podiu pohybově velmi strohý, jako by veškerý cit pro rytmus soustředil pouze a přímo do slov.

S koncem Glebova setu se festival přesunul od UK bass a rapu k čisté drumandbassové párty. Akira si pod noční oblohou pohrával se skočným jump-upem, na druhé stagi zas Heft s Towiem tavili zdi hutným neurofunkem. O malou chillout stage pečovali Don Pedropoulos, Amma s klidnějšími groovy. Překvapením byla audiovizuální showcase ostravského labelu Sinful Maze, který zvukově kroužil kolem techstepu, až tvrdého crossbreedu. Pod stroboskopem kolem pódia bylo nataženo průsvitné plátno, na kterém běžela projekce, zatímco lidi divoce stepovali pod stagí. Černý kůň večera. Kdo myslel, že půjde po druhé ranní domů, byl naivní, nebo zapomněl na gulinu. Jelo se až do rána.

Boskovická tancovačka vykročila správnou nohou bez přešlapů. Na velké lunaparky ani vyprahlé plošiny s neosobním tržištěm se tady nehraje, ale na kamarádskou party s dramaturgickým potenciálem, prostředím, jež odvane veškeré neduhy světa, a blízkost, kterou potřebujeme víc než kdy předtím, to ano.

Info

Raveyard Festival
14. 8. 2021 Panský dvůr, Boskovice

foto © Matěj Krč

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace