keša | Články / Sloupky/Blogy | 23.05.2016
Je to už skoro osm let a promo CD Veeny s těma dvěma skladbama mám pořád doma. Jo, bylo to gratis, neber to. Stejně bych se překecal a koupil ho. Táborská klasika Sabot a Deverova chyba nehrála tehdy zle, ale měli s sebou mladou „předkapelu“, co je ten večer trumfla. A tak jsem si doma stáhl EP Behind Sonic Glances a to mám v přehrávači ještě pořád, nekecám. A celou tu dobu čekám, že něco vydají. No a jak nebyli, tak teď najednou zase jsou, a po těch letech přišli rovnou s novou deskou.
Stačí první takty na bicí v songu Stories, za kterýma se přidá kytara, a je to jak tenkrát. Hraje celá kapela a je tam slyšet Veena, ne, nic podobného, prostě Veena. Šlape to, je to naléhavé, jako před lety. Při Dreamwalkers se přistihnu, že si zpívám: „… fixed in that morning.“ No a? Skvělý song, ležérní kytara, co mi říká, že ta deska přece jen vznikla teď, a ne před osmi lety. Veronika už neběhá jak lev v kleci, je to celé usedlejší a uhlazenější. A rockovější, jako by to na časové ose nečinnosti pomalu zrálo.
Dostává se i na staré známé. Pomalejší tempo Fault jen prospívá, žádné další výrazné změny, stačí tak málo, aby píseň dospěla. Před Longtempts si říkám, že s takovým odstupem půjde o geniálně vyprodukovanou verzi se všema těma kudrlinkama. Vůbec, žádný cover sebe sama nebo Jak starou dobrou písničku udělat jinak, poznej deset rozdílů. Jen Veronika tolik netrčí nad kapelou, je to víc jedno tělo, žádná tendence překvapit novýma linkama. Přemýšlím, jak se tahle věc dostala na desku, když už byla nahraná tolikrát. Skvělé doznání.
Všech osm písní funguje skvěle, žádné slabé místo, už vidím, jak se plní kluby a Veena nebude chybět na většině malých fesťáků. Trochu bokem je snad jen poslední věc Noise in Mexico, oplodňovák z kolekce Rock Ballads, ale stejně, když dohraje, není lehké ho dostat z hlavy. Slyším stejný zvuk Kokyho basy, pochybuju, že David má stejné krabičky jako tenkrát, ale ten zvuk je taky podobný. Jednoduché Sváčovy bicí, co tam seděly tenkrát, sedí stejně dnes. Jen ta Veronika už neběhá jak lev v kleci.
Help It to Die není žádná prvoplánovka narvaná hitama, ale tím, co zrálo a hrálo v pozadí po celá ta léta. Ta deska vznikla teď a začíná tam, kde předtím Veena skončila, a s každým dalším poslechem roste. To bude poprask!
Veena - Help It to Die (Full Moon Mag, 2016)
www.veena.bandcamp.com
Live: Veena, křest alba Help It to Die
7. 6. 2016 Klub FAMU, Praha
9. 6. 2016 Kabinet múz, Brno
www.facebook.com/events/225633231131386
www.facebook.com/events/268982050110849
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.