Shaqualyck | Články / Sloupky/Blogy | 25.09.2015
Nejen z refrénů jest živa popularita hudebních legend. Kupříkladu britští new wave matadoři Duran Duran na sebe od nepaměti strhávali pozornost i díky originálním videoklipům, které rychle zdomácněly na většině hudebních stanic a v popkultuře dodnes platí za uznávanou a hojně napodobovanou klasiku. O to větší překvapení se zrodilo s jejich aktuální studiovkou Paper Gods. Čtrnáctou desku Duran Duran totiž místo pompézního promo cirkusu doprovází na pulty nečekaně skromná “samolepková” kampaň, skrze jejíž utěšenou symboliku kapela sympaticky rekapituluje vlastní historii. Činí tak nejen na přebalu alba samotného, ale i v rámci několika nezvykle úsporných videí. Na základě následujícího výběru pak můžete střelhbitě posoudit, kterak se vizuální prezentace skupiny, která svůj název odvodila z Vadimovy adaptace comicsové Barbarelly, vyvíjela od 80. let do současnosti.
Hungry Like the Wolf:
MTV tohle video oceněné Grammy točila svého času čtyřikrát denně. Později ho s pořadovým číslem čtrnáct zařadila i do výběru stovky nejlepších klipů všech dob; podobně jako VH1. Natáčelo se na Srí Lance a pokud vám některé scény připomenou Indiana Jonese, není to náhoda.
Save a Prayer:
Uzdu své touze po exotických scenériích povolili pánové i ve třetím singlu z veleúspěšné desky Rio (1982). Všechny ty pláže, sloni i monumentální letecké záběry vytvářejí pocit rajské idylky. Samotné filmování však znamenalo poprat se s vedrem, rozedřenými chodidly a otravou tehdejšího kytarysty Andyho Taylora.
The Wild Boys:
Drsná MadMaxovská estetika, olbřímí výprava (o rozpočtu nemluvě) a za kamerou jako již několikrát Russell Mulcahy (Highlander, Resident Evil: Zánik). Výsledek? Brit Award za nejlepší video roku 1985.
All She Wants Is:
Surreálné světélkující leporelo natočené pod taktovkou fotografa Deana Chamberlaina.
Someone Else Not Me:
Animované, zlehka montypythonovské video vyvedené v kombinaci pastelových barev a černobílých siluet bylo jako vůbec první kompletně vytvořeno v programu Adobe Flash.
Girl Panic!:
Co do genderové korektnosti velmi svérázné mockumentary spáchané velezkušeným Jonasem Akerlundem. Zatímco si praví Durani užívají nenápadné štěky, rolí jednotlivých členů kapely se s grácií zhostily ženské hvězdy světového modelingu, mezi jinými i Eva Herzigová.
Butterfly Girl:
Namísto šokantně monstrózní produkce za spoustu peněz vsadili synthpopoví harcovníci překvapivě na minimalistické hrátky s nálepkami. Zdá se, že i v roce 2015 se krása může nečekaně ukrývat v rafinované jednoduchosti.
Prequel k říjnovému číslu magazínu Full Moon, kde najdete mimo jiné recenzi na nové album Duran Duran.
Duran Duran - Paper Gods (2015)
www.duranduran.com
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.