Články / Reporty

Vrtačkou hravě - Adrian Belew

Vrtačkou hravě - Adrian Belew

Tomáš Zahoř | Články / Reporty | 22.02.2016

Adrian Belew je bezesporu hudební fenomén. A jeho spoluhráči z Power Tria – basistka Julie Slick a bubeník Tobias Ralph – nejsou žádným doplňkem. Koncert v pražském Lucerna Music Baru toho byl jasným důkazem.

Při zpětném pohledu na tvorbu King Crimson se po tomto zážitku neubráním pocitu, že některé skladby (Dinosaur, Three of a Perfect Pair, Walking on Air a další) vznikly spíše pod hlavičkou Adrian Belew and his KC band. Tolik je jeho rukopis, i díky srovnání s jeho sólovou tvorbou, patrný. A když už nad tím takhle přemýšlím, je to možná i ten důvod, proč už nebyl do současné sestavy King Crimson přizván. Ve svých šestašedesáti letech nám předvedl jednu z nejdůležitějších a u většiny jinak excelentních muzikantů absentující věc – jak si umí hrát, nikoli pouze jak umí hrát. A to je setsakramentský rozdíl, jenž posouvá koncertní zážitek o několik stupňů výš. Navíc vždycky překvapí, jak skvěle dokáže i naživo zpívat, takhle „zmrzlá“ záda jsem už dlouho neměl. Na kytaru dokáže napodobit zvuk téměř čehokoli, od motorové pily (na kytaru hrál i elektrickou vrtačkou) přes auto až po slona nebo psa. Chvílemi se svým nástrojem vede jasný dialog; vše s obrovským nadhledem, humorem a nikterak dietní porcí energie. A navíc je jeho přístup velice infekční. Dokáže tím totiž nakazit celou kapelu - bubeníkovo sólo budiž toho důkazem -, a v mezích možností i samotné publikum. Cituji jednoho z přítomných zvukařů: „Já jsem slyšel už hodně bubenických sól, ale tohle bylo první, které mělo smysl.“ Basistky jsem měl vždycky rád a Julia si přízeň rozhodně zaslouží, hraje skvěle (a navíc dobře vypadá).

Zmíněný humor a hudební nadhled je přesně to, co u většiny muzikantů a kapel postrádám. Setlist obsahoval silný extrakt toho nejlepšího, ať už získaný z listů karmínového krále, nebo macerací květinek z vlastní rozsáhlé zahrádky. Jízda byla v půli přerušena plánovanou čtvrthodinovou pauzou, kterou nám principál doporučil vyplnit návštěvou toalety, baru a kuřáckého koutku, v libovolném pořadí. Moudré. A hlavně přínosné pro celé vystoupení. Druhá část byla neméně chutná, opět plná energie, až dětské radosti z hraní. Zatímco v první části Power Trio servírovalo skladby jako Big Electric Cat, Men in Helicopters, The Lone Rhinoceros, Dinosaur, One Time, Three of a Perfect Pair, b, Frame by Frame či Beat Box Guitar, v druhém chodu na stole přistály chuťovky jako Heartbeat, Walking on Air, Ampersand, Young Lions, Neurotica, e a jako dezert Indiscipline.

Adrian Belew and Power Trio převedlo vskutku silný výkon a publikum odcházelo nabito, očištěno, syto a spokojeno.

Info

Adrian Belew Power Trio (uk)
18. 2. 2016 Lucerna Music Bar, Praha

foto © Elina Richter

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace