Karolina Fialová | Články / Reporty | 04.10.2016
Čísla na sociálních sítích většiny interpretů letošního ročníku se sice pohybují v řádu ani ne tisíců, ale zde dostali příležitost ukázat svůj potenciál hudebním profesionálům i běžnému publiku, které neholduje mainstreamu. Showcase festival Waves Vienna se tentokrát konal na různých místech v devátém okrsku města. Vše se odehrávalo v blízkosti centra WUK, bývalé továrny na lokomotivy a nynějšího kulturního hubu. Cit pro vyhledávání budoucích hvězd se festivalu nedá upřít, v minulých letech zahráli například Charli XCX, Jamie Woon, Kavinsky, Zola Jesus, Totally Enormous Extinct Dinosaurs a Lucy Rose. I z letošní nabídky bylo co vybírat.
Jako první se v maličkém prostoru divadla Schubert představilo instrumentální duo Glass Museum. Sympatičtí Belgičané nastavili laťku velmi vysoko, byli skvěle sehraní a s pomocí pouze dvou nástrojů vytvořili zároveň intimní, i dynamický koncert. Hudební chemie mezi klávesistou Antoine Flipem a bubeníkem Martinem Grégoire byla patrná na první poslech, stejně jako inspirace moderním jazzem, elektronikou nebo kapelou BadBadNotGood. Jména, jejichž vystoupení se mezi tolika dalšími vrylo do paměti, by se možná dala spočítat na prstech obou rukou, Glass Museum byli ovšem jedním z nich.
Dilema mezi následujícími dvěma koncerty ve stejném čase vyřešil Kevin Etheridge v Cafe Clash, který typickým surfařským vzhledem okouzloval více než hudbou. Když vzal do ruky kytaru, nestalo se totiž vůbec nic. Hezky poslouchatelné melodie, které ale začnou poměrně rychle nudit. Pozdní příchod na francouzského Superpoze se nevyplatil, protože ochranka tentokrát pouštěla lidi do divadla Schubert po jednom, a to až když někdo další přeplněný prostor opustil. Po vstupu dovnitř bylo okamžitě jasné proč. Vystoupení s dokonalým zvukem, efektní světelnou instalací a kombinací mechanických beatů, melodických částí a živých nástrojů s nádechem hip hopu se rovnalo naprosto hypnotickému zážitku. Gabriel Legeleux alias Superpoze nyní vydává na svém vlastním labelu Combien Mille Records druhé album Azur, a jestli má někdo z letošního ročníku festivalu šanci na mezinárodní úspěch, je to on.
Jedno ze známějších jmen představovala britská zpěvačka Anne-Marie, můžete si ji vybavit například díky spolupráci s Dizzee Rascalem nebo s Rudimental. Zaujala hlavně temperamentem a tanečními skladbami ve stylu R’n’B a zaplnila největší sál WUKu, který obstarával zázemí pro umělce, konferenční místnosti, bary a několik koncertních sálů.
Mladý rakouský producent Alex the Flipper domácí scéně rozhodně neudělal ostudu. Jméno, pod kterým vystupuje, dobře vystihuje jeho hudbu: jak sám říká, proplouvá jako delfín různými žánry. Třetí čtvrteční francouzský interpret, rockovější kapela Karmakoma, byla zase s rytmickými kytarami a výrazným hlasem zpěváka příjemným osvěžením v záplavě elektroniky. Syntezátory, záměrně nepravidelné bicí a občasné pasáže připomínající jazz zakončily první den festivalu v podobě Cid Rima, důstojné náhrady za na poslední chvíli zrušený koncert Gold Pandy.
Waves Vienna 2016
29. 9. – 2. 10. 2016 Vídeň
foto © Patrick Münnich
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.