Žebříčky Full Moonu: film/seriál roku 2016

Hudební žebříčky jsou za náma, ale ty filmové, to taky musíme. Nejdříve filmy a seriály, pak taky klipy, reklamy, filmové hlášky a životní zklamání, určitě.

Shaqualyck
Film
Sázka na nejistotu – Jedno z nejpříjemnějších překvapení uplynulého roku spáchal hned zkraje komediální harcovník Adam McKay. Na paškál si vzal hypoteční krizi, obsadil áčkovou hollywoodskou skvadru (Bale, Pitt, Carell, Gosling) a dvě hodiny je nechal metat burziánské bonmoty osvětlující nedávnou finanční katastrofu vypuknuvší v baště prohnilého západu. Chcete si dát opáčko z ekonomie? Proklít bankovní systém? Užít si smršť precizně napsaných dialogů i parádní herce? Zkuste McKayův dramedy hit s naučným přesahem. V záplavě předražených CGI stupidit pro teenagery jde o malý zázrak.

Neon Demon – Leckdo snad čekal tklivé drama na téma sex, drogy a modeling, leč svéhlavý dánský estét Nicolas Winding Refn na to šel odjinud. Povrchní svět vizuální dojmologie jako ostrý střep odrážející vyprázdněnou filozofii světa na jedno použití. Podvratný obsah znásilněný výsostně sugestivní formou. Nablýskané nic, od kterého neodtrhnete oči. Nekrofilní vtip s bathoryovskou pointou, kterou asi pobere málokdo. Jak se vám líbí? Nelíbí, jasně, že ne. O to taky šlo.

Deadpool – „Maximum effort!“ Není komiks jako komiks. Wade Wilson miluje sprosťárny a krvavé souboje, stejně tak tvůrci téhle nekorektní adaptace, která vzdává hold kreslenému světu neohrožených hrdinů a zároveň si z jeho zákonitostí tropí bezskrupulózní šprťouchlata. Pravidla jsou samozřejmě od toho, aby se porušovala, Ryan Reynolds se dočkal životní role a Deadpool je nahláškovaná akční jízda roku. Tečka.

Seriál
Volejte Saulovi – Povedený prequel/spin-off. Jestli si některá z postav Perníkového táty zasloužila vlastní seriál, pak všemi mastmi mazaný advokát Saul Goodman. Není to totéž v bledě modrém, Vince Gilligan poutavě rozvíjí komplikovanou mytologii vychytralého právníka a vypráví nový příběh prodchnutý svéráznými humory. Přivádí na scénu nové figurky, umně pracuje s naznačenými stereotypy a dokazuje, že to umí jak s drogami, tak i s paragrafy.

Kancelář Blaník – Neohrožený lobbista Tonda je zpět. A zůstává při chuti. Stream jde do trháku, formát černohumorné mikrokomedie „ze života“ drží pod vedením zkušeného Marka Najbrta prst na tepu doby. Někdy je to k smíchu, někdy k pláči, což ale nic nemění na faktu, že podobně trefné satiry je u nás potřeba jako soli.

Rapl – Poučena Temným případem i severskou detektivní školou vytáhla Česká televize nečekaný trumf v podobě divokého Krušnohoří, jehož nehostinným hvozdům kraluje charisma „českého Willise“ Hynka Čermáka. Cíga, pěsti, hlášky. A taky pohlcující atmosféra, která těží z prvotřídního řemesla i neokoukaných lokací drsného pohraničí.

Reklama
Snickers – Ikonická scéna s alternativním obsazením aneb Willem Dafoe vs. tyčinka.

Coca-Cola – Boj o poslední plechovku. Avengers. Malej a velkej.

Doritos – Po chipsech zjevně prahnou i chuťové buňky každého správného nascitura.

Dawek
Film
Saulův syn
Realita
Toni Erdmann
Boj

Seriál
Pustina - I v mezinárodní konkurenci čnící, sebevědomý a autentický kus, který se nesnaží být klasicky po česku “něčím jako …”. Mám radost, že i v naší scénáristické pustině sem tam vyraší kvítek, co přežije víc než jednu zimu.

Black Mirror - 3. série zůstala přesto, že ji převzal Netflix, stále obdivuhodně anglická. V celé sérii potěší neskutečně inteligentní scénáře s přesahem, jaký se dnes, kdy je hlavním účelem televize zabavit spoluobčany a udržet je co nejdéle v bezpečné zóně spokojené slepoty, hned tak nevidí. Zdvižený prst a nastavené zrcadlo černé, jak jen to jde. Když se podíváte na další eposy jako je komixová Utopia, starší The Take, Dereck, či Peaky Blinders je zřejmé, jak výjimečná a trestuhodně nedoceněná je anglická tvorba. Potěší i fakt, že letos Černé zrcadlo zařadila do programu ČT.

Stranger Things - Jak nemám rád recyklace, tak tahle opravdu stála za to.

Fargo - Druhá série překročila tu první, krásně pečlivý a dotažený kus.

Reklama
Hele já fakt nevím. Respektive takto, jakkoliv se například Jakub Kohák snaží alibisticky přesvědčit veřejnost o opaku, za mě reklama opravdu JE prostituce. Sám do ní dělám a vím, co jsem zač. Nehledě na krásu billboardů u dálnice, režisérsky dotažená díla Ivana Zachariáše, brilantní koncepty a mindfuck, pořád se jedná o něco, co si svým tupým účelem necení samo sebe. Neříkám, že někdy třeba nevznikne cosi mimořádného, ale zvedá mě to ze židle spíš promarněnou šancí než nadšením.

3DDI3
Film
Příchozí - Natočit chytrou sci-fi bez akce je kumšt, který zvládá jen pár vyvolených. Dennis Villeneuve se chtěl před druhým Blade Runerem rozcvičit a natočil jen tak mimochodem jeden z žánrových klenotů. Dost komorní, aby to mnou vnitřně hnulo, a zároveň vizuálně podmanivý, aby do kina přišli lidi. K tomu přidejte typově přesné herecké obsazení a mrazivou hudbu.

Správní chlapi – Black je zpět a ve formě. Ano, je to sice více Kiss Kiss Bang Bang než Poslední skaut, ale v dnešní filmové nadílce je to doslova čerstvý větřík vanoucí do smradlavého, na pokračování fungujícího Hollywoodu. Správní chlapi bodují především promakaným scénářem, který i když sleduje jistý záměr a cestou trousí odkazy k vyřešení případu, funguje dokonale i v jednotlivých scénách. Ty jsou obvykle komediálního (skoro vždy geniálně vypointovaného) nebo akčního rázu. Zápletka točící se okolo ztraceného pornofilmu/herečky nabízí tu správnou porci blackovské invence (oproti jiným tvůrcům) a znovu prvotřídní práci s dětskými postavami. Herecky jde o trefu do černého. Gosling je boží, Crowe v poloze dobrosrdečný obtloustlý pantáta funguje na výbornou (vzhledově se začíná podobat Goodmanovi). Zfetované včely, nahaté mořské panny i padouch s modrou tváří. Parádní komedie, kterou si rád dám znovu.

Captain America: Občanská válka - Skvěle natočené, skoro stejně dobře jako Zimní voják, jen s hromadou parádiček navíc. Dokonale vybalancované postavy, chytrý příběh a padouch, který... vyhraje? Ve finále je Občanská válka asi nejambicióznějším komiksovým filmem, ale to nejdůležitější je, že to ustojí. Nerozpadne se a dokáže se držet kostry původní příběhové linie, kterou pak jen obaluje výživným akčním masem.

Seriál
Westworld - Narativní linky psané velkými korporacemi, loutky žijící ve smyčce pracovního nasazení a probuzení, které zkouší uniknout ze spárů manipulací. Nolan s manželkou oživili Crichtonovu sci-fi klasiku z roku 1973 s takovým citem, že působí svěže a zároveň tradičně. Probuzení umělé inteligence je klasické téma, ale zasazení do rituálu běžných životů, smyček dělá z androidů spíše lidské bytosti. Matrix naruby, kdy stroje trpí pod nadvládou lidí. Abramsův dohled pomáhá mysteriózní atmosféře i obrovskému měřítku, protože Westworld přes všechny dechberoucí akční scény a opulentní výjevy zůstává především přemýšlivým konverzačním dramatem, chytře si hrající s percepcí času. Herecké obsazení není jen lákavou vábničkou. Ed Harris je ďábelský, Evan Rachel Wood krásná jako panenka. Scény obsahující Anthonyho Hopkinse špendlí divákům oči k obrazovce. Chytré dialogy, rozhovory s pointou a příběh o důležitosti příběhu a jeho pravdě skryté uvnitř. Dávkování informací, načasování a finální navnazení na případné pokračování je provedeno s tou největší péčí. Chvílemi to tak nevypadalo, ale Westworld je událostí roku, kterou budete chtít vidět znovu.

The Young Pope - Skvěle satirické drama odehrávající se v netradičním prostředí vatikánské církve. Nezáleží na tom, jestli jste věřící nebo ne. Sorrentino hned od úvodu sází na symboliku a vizuální stránku. Law je fantastický stejně jako jeho Pius VIII. Cynické výjevy se prolévají s duchovnem přirozeně a vtip spočívá v Sorrentinově uchopení celého příběhu a často i v trefném hudebním doprovodu. Tím, že jde o uzavřenou minisérii, se tvůrci nemusí držet zpátky a velice uspokojivě uzavírají vše, co chtěli sdělit. Další událost roku, znovu od HBO.

Mr. Robot 2 - Pan Robot si půjčuje z Matrixu, Klubu rváčů nebo třeba Taxikáře, přesto stále překvapuje a baví. Esmail stále budí dojem, že tvoří něco důležitého a zajímavého. Něco, co vypovídá o době, ve které žijeme, pravdivěji než tolik lidí před ním. Využívá kulturní reference k tomu, aby nám nastavil zrcadlo? Využívá. Posmívá se nám někdy? Jistě. Tu ztrátu kontroly si nelze neoblíbit.

Reklama
BMW Films: The Escape - Série reklam na BMW od významných filmových tvůrců (mimo jiné Tony Scott, Ang Lee) s podtitulem The Hire se dočkala ještě jednoho přírůstku. Tentokráte režíruje Neill Blomkamp (District9, Chappie), hraje jako vždy Clive Owen a nejnovější bourák řady 5. Možná to není tak úplně reklama, ale vem to čert, nic lepšího si z loňska nepamatuju.

Adam Hencze
Film
Sieranevada - Polenta a další tradiční pokrmy Rumunska na konci bezmála třech hodin bukurešťskýho bytu nikdy nebude chutnat líp. Swiss Army Man - Nejultimátnější feel-good klipovka všech dob. Režijní duo Daniels to navíc umí i před koncem pěkně urovnat, když se jim to sem tam rozpadne pod rukama.

The Revenant - Tak trochu vytrpěná volba, překecal mě ale pětašedesátkovej vizuál a dechberoucí práce se zvukem a hudbou.

Seriál
Pustina - Držel jsem pěsti do posledního dílu a ono to v tej naší domovině fakt vyšlo.

Semestr - Svěžest v tuzemí nekončí. Na první pohled srandovní, na bližší zkoumání vynalézavý a důsledný využití formy se supráckou Linhartovou a obstojnym Hofmanem. Dobré, Sedlák!

Stranger Things/Westworld - Zaměnitelné - obojí produkčně hezky vysoko, za půlkou jsem se ale prostě přestal bavit.

Reklama
Tak to vážně netušim, zbožňuju ale trailer na novej Trainspotting.

Davo Krstič
Film
Příchozí – Vizuálně i obsahově na maximum působivé, přemýšlivé sci-fi kráčející podobnou cestou jako Interstellar

Osm hrozných – Nejlepší Tarantino za několik posledních let, skvěle rozehrané divadelní představení, špičkový casting

Čarodějnice – Originální pojetí hororu a zároveň film o probuzení sexuality a proměně mladé dívky v ženu

Saulův syn – Hrůzy koncentračního tábora znovu a jinak, originální forma a nejednoznačný „hrdina“

Já Olga Hepnarová - Konečně český film, který má evropské parametry a ve kterém nemusí být vše polopaticky vysvětleno a dořečeno, aby dokázal zaujmout a zapůsobit. Atmosféra normalizační de(p)ky na jedničku, stejně jako výkon Michaliny Olszanské v titulní roli.

Seriál
Stranger Things – Pocta osmdesátkám, velká nostalgie, spousta odkazů a naprosto dokonalý casting dětských rolí, což samo o sobě si zaslouží absolutorium

The Night of – Už jen kvůli Johnu Turturrovi, který si takovou roli už léta zasloužil

11.22.63 – Vydařená adaptace Kingovy předlohy, která dokáže napínat a v závěru dojmout, přestože nenabízí očekávaný hollywoodský konec

Reklama
KENZO World – Dcera herečky Andie MacDowell ve své zatím největší roli Volvo V90: Made By Sweden / ”Epilogue” Featuring Zlatan Ibrahimović – Protože Zlatan dojímá návratem domů a hraje mu k tomu Hans Zimmer

Lukáš Masner
Film
Příchozí - Citlivá, hypnotická podívaná. Harmonické spojení ohlušujícího sound designu a šeptajících herců, film plný pozoruhodných kontrastů a precizní výstavby. Dennis Villeneuve po Sicariu opět potvrzuje, jak ambiciózně a kvapně míří k piedestálu jednoho z nejlepších a nejzajímavějších mainstreamových režisérů současnosti. Blade Runner 2046 v plném očekávání. Rodinné štěstí - Civilní film o povědomých situacích, stavech i pocitech, které svírají snad každého z nás. Bravurní odpozorovanost konfliktních situací, ale i harmonických pomlk, zdánlivě jednoduchý, ale režijně důsledný film o problémech, které nás obklopují, které nejednou zažíváme, ale jen zřídkakdy otevřeně přiznáme.

Bestie bez vlasti – Film-bestie: surový pohled na problematiku dětských vojáků v nejmenované africké zemi. Nesmlouvavá studie odlidštění a předčasného dospívání, která rezonuje ještě dlouho po skončení závěrečných titulků.

Seriál
Jedna noc – Dusná a procedurální cesta americkým justičním systémem. Mrazivá studie probuzených instinktů a jeden z nejintenzivnějších seriálových zážitků poslední doby.

Stranger Things – 80. léta jsou zpátky a je to zatraceně dobře.

Pustina – Mohl bych najít hned několik vad na krása a argumentů, proč není Pustina seriálový vrchol, ale i navzdory tomu ho lze považat za vzor pro české tvůrce. Obligátní dojem lacinosti či provinčnosti chybí, vítězí v nejlepším slova smyslu moderní filmový „look“, výsostná dynamiku a příjemně mrazivý pocit. Stylisticky ujasněný počin s přesvědčivými hereckými výkony, tlumené, bez výraznějšího afektu či prázdné pompy. Díly režírované Ivanem Zachariášem dopadají o poznání lépe než ty od Alice Nellis, kterým chybí Zachariášova režijní pestrost.

Další tituly: Narcos, Mladý Papež, The Fall 3, Westworld