Články / Sloupky/Blogy

Zpovědnice Master's Hammer: Ivan (Repelent SS)

Zpovědnice Master's Hammer: Ivan (Repelent SS)

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 31.07.2018

„Ale jděte,“ řekl nám v rozhovoru František Štorm, když jsme začali skloňovat slova jako aura a kult. Ale co naplat – už i koncertně obrození Master's Hammer kultem jsou, jak o tom svědčí též vyjádření několika domácích i přespolních muzikantů.

Tomáš „Ivan“ Mládek – jedna z nejvýraznějších osobností české hardcorové scény, frontman Flowers for Whores, chodící encyklopedie scény a humoru. V současnosti napnul síly do nového labelu Pushteek Records, v kapele Repelent SS se věnuje zpěvu a plýtvání moukou.

Zásadních desek, který vás z vás vymodelují toho, kým budete po zbytek života, je relativně málo. Po čtyřech dekádách vám hudebně nezasadí ránu už zhola nic, pokud se nejedná o privátní seanci s Lisou Gerrard v první zóně Šumavského národního parku. Ritual od Master's Hammer je jednou z desek, která se mnou zůstane po celou existenci v království Demiurga.

Oproti desetitisícům fanoušků po celém světě, kteří vstřebávají genialitu Master's Hammer pouze hudebně, mám výhodu prožitku literárního díla, kdy bytost odhalující závoje světa, ocenila sarkasmus a plavbu proti proudu zaběhnutých satanistických klišé verši typu: „Dobře znám to místo, kam všichni stejně patříme, nevěřte prolhanejm držkám proroků. Bůh je teď náš sluha a Satan jak by smet – ty dva pacholci mně už dávno pijou krev. A smrt je konec jen pro někoho, zato my vám ještě ukážem, co to znamená, co to znamená – dívat se Mistrovi do tváře!“

Ano, jen pár desek ve spirále času mě nutí kupovat si stále dokola reedice jednoho díla – ať už první press na Monitoru nebo vymazlenou – ultimátní verzi na Osmose, až po Jihosound verzi, kterou Rust Cohle zmáčknul plechovku k prapočátkům a dokázal, že čas je jen iluze. Náhodou nebylo, že geniální release Vracejte konve na místo vyšel v době, kdy jsem navštívil výstavu génia Josefa Váchala a čelil tak dvojímu nárazu šumavské magie a záhy; coby neukočírovatelný nomád, potvrdil propojení s kapelou inkoustem v kůži veršem: „Kerosén v srdci, na duši vzdor …“

Viva poutníkům beze strachu, dílo Master’s Hammer budiž vaší mapou!

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

5 zimních písniček pro tichou noc podle Full Moonu

redakce 22.12.2024

Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.

Šejkr #145: Peříčka

Michal Pařízek 13.12.2024

Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.

Proč je jetel špatným křesťanem? Protože si nepřeje být spasen. (Gurumánie)

Minka Dočkalová 12.12.2024

Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.

Preview: Le Guess Who? 2024

Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024

Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.

Šejkr #140: V obraze

Michal Pařízek 04.10.2024

Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.

Šejkr #139: „I’m sure we’re not the only ones“

Michal Pařízek 20.09.2024

Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…

Šejkr #138: Prsten

Michal Pařízek 06.09.2024

Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…

Tak daleko, tak blízko: Mario „Dust“ La Porta (Psychopathic Romantics)

redakce 29.08.2024

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

Šejkr #137: V přízemí

Michal Pařízek 23.08.2024

Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.

Válová a Janáček, abstrakce na třetí

Veronika Mrázková 13.08.2024

Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace