Jiří Imlauf se žebříčku zhostil s nadšením a nešetří iniciačními zážitky, byť vybrat pouhou desítku zásadních desek byl téměř nadlidský úkol.

Brodeckova zpráva uzavírá pomyslnou trilogii věnující se krajním situacím, jimž je člověk nucen čelit v období před, v průběhu i po válečném konfliktu.

Od té doby jsem se už naučila schovat, připravit a nastavit, když na to přijde, ale hlavně docházet na akce, kde není jen pivo a nachcáno. Na festivaly, co nejsou…

Rangleklods se připojují k vlně současných, mírně bizarních kapel, přesto si od nich udržují odstup díky severskému nadhledu a minimalistickému cítění.

Seether byl hit jako kráva, nutno podotknout, že mimořádně dojná. Následoval kamarádšoft s Courtney Love, který vyústil ve šňůru s Hole...

Dnes budou dominovat tklivá piana a opět se ponoříme do mazlavě sentimentální nálady, kterou měsíc jaksi automaticky na autory vyzařuje.

Po žhavých letních týdnech se do běžného módu vrací i Šejkr, plný nečekaných návratů, brzkých potěšení a několika objevů, které se přihodily tak nějak náhodou

The Desired Effect nenavazuje na melancholický debut Flamingo z roku 2010, ale pokračuje ve směru, kterým se rozhodli ubírat The Killers.

Zatímco ale Kittchen se zaměřuje na jeho epizodický charakter, Lišaj vykresluje kontury. Podobně jako Bones promlouvá o niterných chmurách, ovšem není ponurý, spíš benevolentní.

Bratislavská showcase přehlídka Waves si nachystala na sto dvacet koncertů, pět z nich obstarají české kapely. Mezi nimi Name Does Not Matter.

Post-punk ve stylu Pleasure Leftists, Copycats a Pol Pot, s trochou The Smiths a nezbytným nádechem polských punkových kapel. Koho si nenechat ujít na tour?

Jak dostanete do kamionu orlici, vlčici, draka, koně a velblouda? Odpověď zní – Carros de Foc.

"Hola, hola, škola volá!" Jako školáci, nesnášeli, ale o to raději a škodoliběji to říkáte žáčkům v rodině. Opuštěné nádraží, konec prázdnin.

Sto roků před tím, než se skutálela ze špalku hlava Neda Starka v seriálu Hra o trůny, se panoš Dunk stal potulným rytířem. Knižní prequel stále rozepsané fantasy ságy...

Prohrabávám se tak hadříky v Háemku, z repráků se ozývá melodie. "Sakryš, to je docela dobrý," říkám si. Hot Chip? Na ně je to až moc dobré...

Málokterý festival vzbuzuje tolik vášní, spojení roztodivná a překvapivá, udusávající krvavě rudou půdu v areálu, který nikdy nespí. Prodigy, Matisyahu, Gojira, vítězové a poražení.

Built to Spill jsou tak trochu pozapomenuti na koleji odkloněné od jiných indie velikánů, jimž byli částečnou inspirací. Modest Mouse.

Neznám jinej festival, kde by vás na jednu stranu neznámí kluci upozorňovali za tmy na bahnitou louži, a na stranu druhou vykládali, jak by se s vaším tělem krásně mrdalo…

Hopsin vlezl v chladném večeru na stage jen do půl těla a cvičená muskulatura s děsivými kontaktními čočkami rychle přesvědčily, že bestii není třeba škádlit dlouho.

Lidi z okolí si sice stěžovali na hluk a policejní auta kroužila jako supi hned po zahájení, nakonec ale měli smůlu... Krok do neznáma vyšel opět na 110 % procent.