Shaqualyck | Články / Recenze | 03.09.2015
Našlápnuto měly skvěle. Louise Post a Nina Gordon se potkaly v Chicagu roku 1993. Po nesmělém akustickém rozjezdu děvčata zapojila kytary do elektřiny a sdílenou lásku k nim přetavila v první úderný singl. Za bicí posadila Nina bráchu Jima, basu popadl Steve Lack a začaly se dít věci. Seether byl hit jako kráva, nutno podotknout, že mimořádně dojná. Následoval kamarádšoft s Courtney Love, který vyústil ve šňůru s Hole. Záhy kolem začaly kroužit lačné labely, album American Thighs na sebe nenechalo dlouho čekat. MTV se mohla zbláznit, o fanoušcích nemluvě. Jenže z výšky se nejsnáze padá a čekání na plnohodnotného nástupce famózního debutu se nakonec protáhlo na neuvěřitelných jedenáct let.
Po slibném EP Blow It out Your Ass It’s Veruca Salt, které stínoval samotný Steve Albini, rozjetá čtveřice zatoužila po rockovějším aranžmá stadiónových parametrů. Pro příští nahrávku Eight Arms to Hold You byl proto angažován Bob Rock (Metallica, Bon Jovi), pod jehož producentským dozorem kapela utrpěla Pyrrhovo vítězství. Zvuk nepochybně nakynul, jenže zároveň nepochopitelně zevšedněl, příznačná drzost, která zdobila nebojácnou prvotinu, byla ta tam. Holky si pak čím dál častěji vjížděly do vlasů a pánové to přestali dávat. Potom, co se Nina Gordon v roce 1998 vydala na sólovou dráhu, zůstala jediným stálým členem Louise Post, kolem které se vystřídalo víc lidí než bubeníků v Oasis. Desky prošuměly.
Další čárku do kolonky comebacků si vyznavači statistik mohli připsat až s příchodem jara 2013, kdy se kapela jako zázrakem probrala z klinické smrti. Za rok byly venku první nové skladby a chvíli nato celé album nahrané, světe div se, v původní sestavě. Vrátil se i Brad Wood, duchovní otec první desky, na kterou aktuální novinka nepřímo navazuje.
Jde o nostalgický závan kytarové esence první půlky devadesátek. Punkrockové party začaly nabírat výšku, zatímco grungeová vlna pozvolna opadávala. Proto ty hlasité kontrasty (The Sound of Leaving) a trpce odžité texty. Proto ty uštěpačně přímočaré melodie, stavící na bzučivých riffech (Black and Blonde), skřípajících strunách (Triage) a prostých, leč příjemně návykových refrénech (The Gospel According to Saint Me). Prvotřídní retro? Každá kytara dobrá! Tím spíš, je-li srdečná a nelíčená jako ty, do kterých mydlí zasloužilé divošky z Veruca Salt.
Veruca Salt – Ghost Notes (El Camino Records, 2015)
www.verucasalt.com
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.